Ošetřování komodit

Čeští zemědělci ročně sklidí kolem 8 mil. tun obilovin na zrno a kolem 1,1 mil. tun olejnin. Tato produkce končí ve skladech, kde čeká na další využití. Délka skladování může být krátkodobá (přibližně do dvou měsíců), střednědobá (až šest měsíců) nebo dlouhodobá (rok a déle). Během této doby může dojít k napadení skladištními škůdci, jako jsou synantropní hlodavci, skladištní hmyz nebo roztoči. Ve všech případech dochází nejen ke snižování objemu skladované produkce způsobenému žírem, ale také ke kontaminaci a snižování kvality.

Zejména u hmyzích škůdců a roztočů nastává další komplikace spojená s jejich výskytem a vývojem, který je vázán přímo na skladované komodity. Napadené komodity následně slouží jako jedna z hlavních cest šíření škůdců mezi jednotlivými sklady. Jedním z klíčových faktorů pro růst populace přitom není pouze samotná délka skladování nebo teplota komodity, ale také velikost iniciální populace škůdců, která ve skladech zůstává po sanitaci před novým naskladněním. V posledních letech již není otázkou, zda budou komodity ve skladech napadeny škůdci, ale spíše to, o jaké druhy se bude jednat a v jakém množství. Současné klimatické změny, spojené s mírnými zimami a delšími obdobími s vyššími teplotami, nahrávají hmyzím škůdcům a roztočům. Významně se prodlužuje období, kdy mohou být nejen aktivní, ale mohou se i rychleji vyvíjet. To vede k nárůstu počtu generací v daném roce a tím i k vyšší početnosti jedinců. Větší množství škůdců v komoditách může mít za následek jejich snazší odhalení, a tím i nárůst počtu reklamací.

Jaké máme dnes možnosti ošetření?

Výskyt škůdců v uskladněných komoditách se jistě nevyhnul žádnému farmáři nebo provozovateli výkupních skladů. Problémy obvykle nastávají při prodeji. V rámci standardní kontroly kvality při příjmu se provádí také kontrola výskytu živých škůdců. Prokázaný výskyt znamená reklamaci a s ní spojené vícenáklady. Farmáři a výkupní organizace mohou provést různá opatření, aby této situaci předešli nebo alespoň minimalizovali její rizika. Obecně můžeme opatření proti výskytu škůdců rozdělit do dvou skupin: fyzikálně-mechanické metody a chemické metody. Mezi fyzikálně-mechanické postupy řadíme zejména využití aktivního větrání nebo čištění spojené s aspirací. U chemických metod lze využít dva základní principy: jednak preventivní ošetření povolenými dávkami insekticidních přípravků (tzv. protektanty), jednak restriktivní ošetření pomocí přípravků na bázi fosforovodíku.

Preventivní ošetření – protektanty

Jednou z možností, jak preventivně chránit skladované komodity, je aplikace povolených přípravků nástřikem přímo na komodity při naskladnění. Tento způsob ošetření má preventivní charakter s dlouhodobým účinkem 6–12 měsíců. Účinek tohoto ošetření je obdobný jako při aplikaci přípravků na rostliny. Aplikovaná dávka přípravku je nízká, proto přípravek neúčinkuje na škůdce kontaktně, ale až při žíru ošetřeného povrchu obilky. Způsob účinnosti již předem naznačuje, že je velmi důležité mít vhodnou metodu aplikace, která zajistí ošetření maximálního množství obilek a jejich povrchu. Preventivní ošetření je vhodné aplikovat při dlouhodobém skladování nebo při opakujících se problémech s hmyzími škůdci v komoditách v daných skladech. Vždy je také důležité aktualizovat informace o povolených přípravcích pro tento způsob ošetření v daném roce a samozřejmě zjistit, zda odběratel komodity některou z účinných látek povolených přípravků nezakazuje. Tento způsob aplikace zanechává dlouhodobě nízká rezidua účinných látek v ošetřené komoditě, která jsou dnes snadno detekovatelná i na velmi nízkých úrovních.

Restriktivní ošetření

Restriktivní opatření obvykle přichází v případě zjištěných problémů se škůdci, jako jsou reklamace atd. V rámci tohoto ošetření se používají přípravky na bázi fosforovodíku, které se aplikují přímo do napadené uskladněné komodity. Tento způsob ošetření se označuje jako plynování nebo také fumigace. V praxi je to nejrozšířenější způsob ošetření napadeného obilí, který je schopen usmrtit kromě škůdců v mezizrnovém prostoru také škůdce vyvíjející se uvnitř obilek (jako jsou pilousi nebo korovník obilní). Bohužel se v posledních letech stále častěji setkáváme s informacemi z praxe o neúčinných zásazích a o přežívání škůdců. To mohou způsobovat dva faktory: 1) špatně provedené ošetření nebo 2) rezistence dané populace škůdců k fosforovodíku. V prvním případě se jedná o komplex mnoha příčin, které se v praxi stále prohlubují, přičemž za to obvykle mohou obě strany – jak zadavatel služby, tak firma provádějící zásah. Pokud budeme chtít tyto problémy eliminovat, bude nutné se vrátit nejen k osvědčeným standardům z minulosti, ale také implementovat nové poznatky a využívat moderní technologie k zajištění požadované účinnosti, odpovídající kontroly a bezpečnosti práce. V opačném případě se v našich skladech budeme stále častěji setkávat s druhým faktorem, kterým je rezistence škůdců. V současné době jsou dokumentovány populace škůdců s rezistencí k fosforovodíku zejména ze zahraničí, ale i u nás se již objevují náznaky tohoto problému. Kombinace špatného plynování společně s rezistencí nejen snižuje účinnost zásahu, ale zejména selektuje silnější rezistenci, která může mít v budoucnu dominantní vliv na neúčinnost všech zásahů.

Inovace a budoucnost

Celospolečenský tlak na zajištění bezpečnosti a kvality potravin s sebou přináší v posledních letech také v oblasti skladování komodit celou řadu změn. Jednou z nich je nejen omezování účinných látek přípravků na ochranu komodit, ale také nutnost hledat nové možnosti ochrany. V České republice, stejně jako ve zbytku světa, se začínají v oblasti skladování významně odrážet klimatické změny. To má za následek více generací škůdců a jejich vyšší počty. Z těchto důvodů je nutné začít hledat nové možnosti, jak ošetřit komodity a zajistit jejich bezpečnost před škůdci. Jednou z možností je využití řízených atmosfér.

V současné době tyto postupy zažívají renesanci a ukazuje se, že v těchto metodách může ležet také budoucnost bezreziduální bezpečnosti potravin a ochrany komodit. Řízené atmosféry zahrnují zejména využití dusíku, oxidu uhličitého nebo vakua. Dnes jsou tyto technologie již na trhu a také u nás nalezneme několik firem, které je využívají. Bohužel se zatím jedná pouze o potravinářské provozy. Masivnějšímu rozvoji těchto metod mezi zemědělskými podniky brání zejména neznalost praxe o základních parametrech těchto technologií a jejich vhodného nastavení.

Naše zkušenosti a výzkum v oblasti řízené atmosféry s dusíkem již od roku 2013 ukazují, že i v rámci praxe lze provádět ošetřování nejen v komorách/kontejnerech, ale také v silech a ošetřit tímto postupem stovky až tisíce tun měsíčně v ekonomických parametrech, které mohou nejen konkurovat ošetření přípravky na bázi fosforovodíku, ale mohou být i levnější.

Rozvoj těchto technologií u farmářů by mohly podpořit dotační tituly, které mohou pomoci snížit vstupní náklady. Příkladem mohou být například dotace na projekty rozvoje venkova v rámci Strategického plánu SZP na období 2023–2027, Intervence 33.73 – Investice do zemědělských podniků, kde se podařilo v rámci Technologií pro skladování obilovin a olejnin získat podporu pro „Technologie pro úpravu řízené atmosféry, teploty, vzdušné vlhkosti a proudění vzduchu, zařízení k dezinfekci vzduchu“ až ve výši 56 250 Kč/m³ skladovací kapacity.

Článek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0426.

Celý článek naleznete v týdeníku Zemědělec 32/2026.*

Úvodní foto: Naklíčené obilí ve skladu Foto Radek Aulický