Otázka souběžného dovozu přípravků na ochranu rostlin může budit vášně. Na to, zda existují rizika u přípravků pro profesionální uživatele povolených v rámci souběžného obchodu nebo nikoliv jsme se zeptali Ing. Elišky Princové z České asociace ochrany rostlin.
Můžete přiblížit, co vlastně znamená souběžný obchod přípravků a na jakém základě jsou tyto přípravky uváděny na trh v České republice?
Jak praví příslušný úřad, tedy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský: „Souběžný obchod znamená přemístění (dovoz) přípravku na ochranu rostlin již povoleného v České republice jinou osobou, než je držitel původního povolení, z jiné členské země Evropské unie. Tyto přípravky mohou být na základě uděleného povolení k souběžnému obchodu zavedeny, uvedeny na trh a použity v České republice, pokud Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský stanoví, že se jedná o přípravky shodné s přípravky referenčními, tj. s přípravky povolenými v České republice.“
Tedy můžeme v rámci jednotného trhu Evropské unie dovézt přípravek z jiné země do České republiky, pokud je povolen v obou zemích. Souběžný dovoz může být buď v malém množství pro osobní spotřebu, nebo i pro obchodní použití.
Jaký je tedy rozdíl mezi referenčním přípravkem a přípravkem povoleným v rámci souběžného obchodu? Lze říci, že mají totožné složení?
Pokud budeme číst dále metodiku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, dozvíme se, že „přípravky jsou považovány za shodné s referenčními přípravky, pokud:
- a) byly vyrobeny stejnou společností nebo přidruženým podnikem nebo v rámci licence vztahující se na týž výrobní postup;
- b) jejich specifikace a obsah účinných látek, safenerů a synergentů, jakož i složení, jsou shodné a
- c) jsou buď stejné, nebo rovnocenné, pokud jde o obsažené formulační přísady a rozměry balení, materiál nebo formu a pokud jde o potenciální nepříznivý dopad na bezpečnost přípravku z hlediska zdraví lidí nebo zvířat anebo životního prostředí.“
Celý rozhovor naleznete v Úrodě 3/2018.