
Sója luštinatá je v České republice druhou nejrozšířenější luskovinou po hrachu, ale ve statistických sledováních se řadí mezi olejniny. Její plochy u nás v minulosti neustále kolísaly. V posledních letech naši pěstitelé projevují o tuto olejninu větší zájem. V loňském roce došlo k navýšení plochy v ČR na 28,3 tisíce hektarů a letos nad 34,1 tisíce hektarů. Průměrný výnos u nás loni dosáhl velmi pěkných 2,60 t/ha.
Plochy a výnosy sóji v posledních letech uvádí tabulka. Pro úspěšné pěstování luskovin včetně sóji je potřeba dostatek vláhy za vegetace, píše ve svém článku Ing. Hana Honsová, Ph.D. V suchých letech se u nás výnosy pohybovaly na velmi nízké úrovni s velkými výkyvy mezi oblastmi. S loňskými výnosy mohli být naši pěstitelé vesměs spokojeni. Se situací v pěstování sóji u nás i ve světě se seznámili účastníci polních dnů Sója 2025, které proběhly koncem srpna. Semináře uspořádal Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., ve spolupráci s Ing. Pavlem Procházkou, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze ve Skaličce na Přerovsku, ve Slovči na Nymbursku a ve Straškově u Litoměřic.
Z celosvětového hlediska je sója čtvrtou nejrozšířenější plodinou a po palmě olejné druhou nejvýznamnější olejninou. Předpokládaná světová produkce sóji pro sezónu 2025/2026 by se z plochy 145 milionů hektarů měla dostat nad 426 milionů tun. Podle odhadů by světová produkce olejnatých semen v hospodářském roce 2025/2026 mohla dosáhnout rekordní úrovně 690 milionů tun, což představuje mírný meziroční nárůst. Zvýšení se očekává především díky předpokládané vyšší produkcí sóji, řepky a slunečnice. U všech olejnin, s výjimkou bavlníkového semene, se čeká zvýšení produkce.
Podle informace Ing. Štrance dovoz sójového šrotu do Indonésie vzrostl v roce 2024/2025 na 6,2 milionu tun, což představuje meziroční nárůst o 1,1 milionu tun. Růst poptávky je způsoben expanzí drůbežářského a rybářského průmyslu. Brazílie se stala od roku 2022/2023 největším dodavatelem sójových šrotů s 80% podílem na trhu, čímž nahradila Argentinu postiženou v té době suchem. USA, přestože dominují v dovozu sójových bobů (90% podíl), mají u sójových šrotů pouze 3% podíl. Indonésie dováží celé sójové boby pro potravinářské účely (tempeh, tofu), zatímco sójové šroty slouží především krmivářskému průmyslu. Předpokládá se, že globální export sójového šrotu poroste i v následujícím období, ale pomalejším tempem než v předchozích dvou letech s dvoucifernými přírůstky.
Plochy a výnosy sóji v ČR
| Rok | Výměra (ha) | Výnos (t/ha) |
| 2011 | 7 584 | 2,36 |
| 2012 | 5 742 | 2,29 |
| 2013 | 6 507 | 2,07 |
| 2014 | 7 242 | 2,28 |
| 2015 | 12 311 | 1,64 |
| 2016 | 10 608 | 2,64 |
| 2017 | 15 344 | 2,41 |
| 2018 | 15 230 | 1,66 |
| 2019 | 12 240 | 2,27 |
| 2020 | 14 145 | 2,33 |
| 2021 | 19 679 | 2,61 |
| 2022 | 28 538 | 2,30 |
| 2023 | 26 505 | 2,39 |
| 2024 | 28 331 | 2,60 |
| 2025 | 34 142 |
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 10/2025.*
Úvodní foto: Do pokusů byly zařazeny odrůdy o různé ranosti Foto Hana Honsová