Okopaniny nejsou jen brambory

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o., (VÚB) tradičně prezentuje na agrosalonu Země živitelka výsledky své pokusné práce. V letošním roce mohli návštěvníci vyzkoušet své znalosti široké palety odrůd brambor vyšlechtěných na výzkumné stanici ve Valečově. Název většiny z nich podle svého místa narození začíná na „Val“. Mezi perspektivní okopaniny patří i topinambur či jakon. Významnou novinkou výzkumného ústavu je zapojení do mezinárodního projektu zaměřeného na agrovoltaiku.

Odrůdy z Valečova

Valy, Valmont, Valkýra, Valda, Valmína jsou odrůdy brambor, které spojuje nejen místo původu – Valečov, ale také světlá slupka hlíz. Modrofialovou slupkou i dužninou se pyšní odrůdy Valfi a Val Blue, karmínovou barvu získala šlechtěním odrůda Val Red. Novinkou vyšlechtěnou na stanici ve Valečově je poloraná odrůda Valome, u níž ředitel VÚB Ing. Jaroslav Čepl, CSc., vidí potenciál zejména pro zpracování na hranolky. Hlízy této odrůdy jsou oválné, středně velké s mělkými očky a odolné proti mechanickému poškození. Vzhledem k nižší až střední odolnosti proti plísni bramboru se podle informačního letáku Valome neobjede bez fungicidního ošetření. Ve výzkumném ústavu udržují také Keřkovské rohlíčky a odrůdu Axa, zajímavou červenostrakatou slupkou.

Dieteticky zajímavý topinambur i jakon

Výzkumný ústav bramborářský se kromě brambor věnuje také méně tradičním okopaninám. Podle Ing. Čepla patří mezi perspektivní plodiny například jakon či topinambur. Obě plodiny je možné v našich podmínkách úspěšně pěstovat a zároveň mají zajímavé dietetické vlastnosti – díky obsahu inulinu jsou vhodné i pro diabetiky. Složení jejich hlíz je celkově velmi přínosné pro lidskou výživu. Ústav vlastní dvě odrůdy jakonu – Graciella a Fiorella, která byla v roce 2022 oceněna Zlatým klasem. Jakon lze konzumovat v syrovém i vařeném stavu, lze jej také usušit a různě zpracovat, velmi zajímavé využití nabízí i rozemletí sušeného jakonu na mouku pro přípravu kynutých těst, kde může zcela nahradit sacharidovou složku.

V sortimentu topinamburu udržují ve Výzkumném ústavu bramborářském čtyři odrůdy – Rút, Skarlet, Karin a Zlatu. Zatímco první tři jsou určeny převážně pro univerzální využití (ke konzumaci, jako krmivo i pro energetické účely), odrůda Zlata je zaměřena především na krmné a energetické zpracování. Jak vysvětlil Ing. Čepl, zájem o topinambur se proměňuje v čase a po určité době útlumu jeho obliba opět roste. Výzkumný ústav bramborářský má stabilního odběratele, který jej prostřednictvím partnerské firmy nabízí zákazníkům. Ač si čeští konzumenti cestu k topinamburu opět nalézají, nemůžeme se podle Ing. Čepla srovnávat například se Slovinskem či Chorvatskem, kde je přirozenou součástí zeleninového sortimentu. V ČR je zatím zřejmá absence plošnější pěstitelské základny, ale objevují se drobní pěstitelé, kteří jej prodávají například na trzích.

Kromě informací o samotných plodinách měli návštěvníci možnost využít poradenské služby zástupců ústavu či se inspirovat odbornými publikacemi, certifikovanými metodikami a dalšími výstupy VÚB.

Dvojí využití půdy

Ing. Čepl hovořil také o unikátním tříletém česko-rakouském výzkumném projektu, který je součástí programu INTERREG a zaměřuje se na adaptaci krajiny na změnu klimatu. Jeho cílem je najít cesty, jak pěstovat potraviny udržitelně i v době rostoucích teplot a výkyvů počasí. Projekt sleduje vliv fotovoltaických a agrovoltaických elektráren na přírodu, půdu a zemědělskou výrobu, porovnává růst rostlin mezi panely a mimo ně, sleduje teplotu, vlhkost a celou řadu dalších parametrů. Solární panely, prozatím ve formě maket (vertikálně umístěné agrovoltaické panely zhotovené z tmavé textilie) jsou umístěné v porostech brambor (Antonie a Adéla) a sóji (Adessa a Akassa) tak, aby bylo možné mezi nimi hospodařit. Cílem výzkumu je zjistit, jak solární panely ovlivňují růst plodin a mikroklima v porostech v porovnání s kontrolní variantou.

Legislativa zatím v České republice neumožňuje instalovat fotovoltaické panely na běžné polní plodiny, výjimkou jsou vinice, chmelnice a ovocné sady. „Věřím, že se tato situace do budoucna změní,“ dodal Ing. Čepl s tím, že štěstí přeje připraveným.*

Úvodní fotografie: Ing. Jaroslav Čepl, CSc., hovořil o činnosti Výzkumného ústavu bramborářského v čele s mezinárodním projektem zaměřeným na agrovoltaiku Foto Barbora Venclová