Současné odrůdy pšenice seté (Triticum aestivum L.) jsou výsledkem intenzivního období šlechtění, které se projevilo zásadně zvýšením podílu zrna na celkové biomase rostliny. To se promítlo do zvýšeného výnosového potenciálu oproti odrůdám starším. Současné odrůdy v podmínkách optimalizovaných pěstebních technologií umožňují dosahovat vynikajících výnosových výsledků v praxi. Velká konkurence mezi šlechtitelskými firmami vedla ve šlechtění pšenice k honbě za výnosem, specifickou technologickou kvalitou zrna a ke zlepšování odolnosti k chorobám, stresům a adaptaci na dané agroekologické podmínky. Uvádí to v červencovém vydání časopisu Úroda Ing. Petr Martinek, CSc., z firmy Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž.
Toto zacílení podle Ing. Martinka vedlo na straně druhé ke zvýšení dostupnosti pšenice a k velkému rozšíření pšeničné suroviny do nejrůznějších potravinářských výrobků. Došlo také k přijetí přesvědčení, že běžná pšenice setá nemůže být v zásadě výrazněji odlišná než ta, na kterou jsme si již zvykli. Právě velké rozšíření pšenice vede k potřebě kvalitativní pestrosti této komodity, a tím k poptávce po geneticky odlišnějších odrůdách. Vzrůstá poptávka i po jiných pšeničných druzích, jakými je například špalda (T. spelta L.), pšenice tvrdá (T. durum Desf.), dvouzrnka (T. dicoccum (Schrank) Schuebl) a jednozrnka (T. monococcum L.). Ty ale ve srovnání s pšenicí setou mají nižší výnosy, některé mají pluchaté zrno, což zvyšuje náklady na zpracování. S výjimkou pšenice tvrdé, která se spíše hodí do teplejších podmínek, nacházejí tyto druhy pšenice využití hlavně v ekologickém režimu hospodaření. To má však v ČR stále malé zastoupení. V konvenčním pěstitelském systému zatím nemohou jiné pšeničné druhy ekonomicky konkurovat produkci běžných odrůd pšenice seté.
Řešení může podle autora článku spočívat v zásadním kvalitativním zlepšení pšenice seté, které by mohlo být dosaženo vyšlechtěním odrůd s vysokým obsahem flavonoidů (především antokyanů), fenolických kyselin a karotenoidů (především luteinu), jež jsou významnými látkami s antioxidačním účinkem. V tomto směru se jeví jako perspektivní orientace na odrůdy s odlišným zabarvením zrna, takzvané barevné pšenice. Velmi významné z tohoto pohledu může být černé zrno, dosažené kumulací genů pro různé barvy zrna. Pochopitelně u odrůd barevné pšenice je potřeba dosáhnout srovnatelné výnosové úrovně, jaká je u běžných odrůd pšenice seté. Výnosová úroveň současných odrůd barevné pšenice je sice o něco nižší než u běžných odrůd, je ale mnohem vyšší než u odrůd výše uvedených jiných pšeničných druhů.
Další podrobné informace k tématu barevných pšenic přináší článek Ing. Petra Martinka, CSc., z firmy Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž, zveřejněný v červencovém vydání časopisu Úroda (7/2021).*
