Odolnost ozimého ječmene k viru žluté zakrslosti ječmene

Virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV) patří dlouhodobě mezi významné činitele ohrožující stabilitu výnosu ozimého ječmene v ČR. K nárůstu rizika přispívá mírnější průběh podzimu a zimy a zvýšená aktivita mšic – vektorů viru. Hlavními přenašeči BYDV jsou mšice střemchová (Rhopalosiphum padi), kyjatka osenní (Sitobion avenae) a kyjatka travní (Metopolophium dirhodum). Hostitelskými rostlinami pro přenašeče jsou všechny druhy obilnin. Informuje o tom v červencovém vydání časopisu Úroda (7/2026) Ing. Jana Chrpová, CSc., a kol. z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně.

Redukce výnosu

BYDV působí největší škody u ječmene a ovsa, menší u pšenice a tritikale, nejmenší u žita a kukuřice. Kukuřice však může být zdrojem infekce pro porosty ozimů. Významnými rezervoáry BYDV mohou být také obilní výdroly a jednoleté plevelné trávy.

Infekce narušuje transport asimilátů, omezuje růst rostlin a vede ke žloutnutí, zakrslosti a poruchám vývoje. Silně náchylné odrůdy při vysokém infekčním tlaku často nevymetají a výnos může být významně snížen. V případě silného napadení může u ozimého ječmene dojít k výraznému poškození porostů, které může vést až k jejich zaorání. K silnějšímu projevu symptomů přispívají i abiotické stresy, které se mohou během vegetace vyskytnout (poškození mrazem, sucho).

Cílem článku je porovnat odolnost dostupných odrůd a zhodnotit přínos genu Yd2 pro zemědělskou praxi ve střední Evropě.

Aktuální výskyt (monitoring)

V tomto roce byl podle pozorování ÚKZÚZ od 1. 3. 2026 do 27. 5. 2026 zjištěn v rámci pravidelného monitoringu virových zakrslostí na pozorovacích bodech slabý výskyt pod prahem škodlivosti na deseti lokalitách a škodlivý výskyt na pěti lokalitách (viz webové stránky ÚKZÚZ: Škodlivé organismy (ŠO) > Choroby > virová zakrslost obilnin > Mapa výskytu | Rostlinolékařský portál).

Možnosti ochrany

Ochranná opatření jsou preventivní a zaměřují se zejména na likvidaci přenašečů (agrotechnická opatření, aplikace insekticidů). Klíčová je volba vhodného termínu setí – u ozimého ječmene je žádoucí vyhnout se příliš časnému výsevu. Registrované insekticidy lze nalézt v Registru přípravků na ochranu rostlin.

Šíření BYDV je možné účinně kontrolovat zejména výsevem odrůd s určitým stupněm tolerance. Klíčovou roli zde hraje gen Yd2, který byl přenesen z etiopských ječmenů. I když nezajišťuje plnou rezistenci, významně snižuje míru napadení a stabilizuje výnos v podmínkách infekčního tlaku. Využití tohoto genu je proto základní strategií pro omezení škod vyvolaných BYDV.

Pokusy a odolnost odrůd

Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu hodnotí reakce ječmene na BYDV v maloparcelkových polních pokusech. K dispozici jsou nyní minimálně tříleté výsledky hodnocení odrůd registrovaných v ČR (roky 2023–2026). Průměrné symptomatické hodnocení celého souboru zkoušených odrůd bylo 7,8 a průměrná redukce výšky dosáhla 79,8 %. Bylo zjištěno, že u většiny odrůd ozimého ječmene převažuje silná náchylnost. Odrůda Bonavira (nositel genu Yd2) vykazovala mírnou náchylnost na úrovni symptomů (symptomatické hodnocení 6,4). Redukce výšky (47,4 %) však byla srovnatelná s mírně rezistentní kontrolou, kterou je odrůda Wysor. Větší odolnost prokázaly další odrůdy s genem Yd2 Novira a LG Zoro, které vykazovaly symptomatické hodnocení 3,6 a 3,8. Redukce výšky způsobená infekcí BYDV dosáhla u těch odrůd 32,6 a 36,2 %, informují autoři článku.*

Více informací naleznete v červencovém vydání časopisu Úroda (7/2026).

Úvodní fotografie: Odrůda Novira po umělé infekci BYDV, vzadu neinfikovaná kontrola, květen 2026 Foto Jana Chrpová