Oves patří mezi tradiční plodiny našeho zemědělství. V minulosti zaujímal významné místo mezi pěstovanými plodinami, například před druhou světovou válkou měl pěstební plochu 700–800 tisíc hektarů. Později došlo k významnému útlumu jeho produkce v souvislosti se změnami v živočišné výrobě, mechanizaci a ekonomice jeho pěstování. Tato situace se však v současné době mění, oceňují se zejména dietetické vlastnosti ovsa. Má i řadu agronomických předností, mezi něž patří poměrně dobrý zdravotní stav.
To ukazuje i hodnocení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (Seznam doporučených odrůd, 2016). U doporučených odrůd ovsa má v hodnocení odolnosti ke rzivosti ovsa (rzi ovesné) rozpětí 7–8, kdežto například doporučené odrůdy jarní pšenice mají rozpětí u odolnosti k hnědé rzivosti pšenice (rez pšeničná) 5,5–8 a rozpětí jarního ječmene u odolnosti ke hnědé rzivosti ječmene (rez ječná) je 3,6–7,1. U doporučených odrůd ozimé pšenice se hodnocení odolnosti k hnědé rzivosti pšenice (rez pšeničná) pohybuje mezi 4–8, kromě odrůdy Tobak (až 1), která z tohoto rozpětí vybočuje.
Vysoké hodnocení odolnosti odrůd ovsa a malé rozpětí v bodování v pokusech ÚKZÚZ není dáno jen genetickou odolností odrůd, ale odráží i všeobecně nízký výskyt chorob na ovsu. Podle zkušeností pracovníků Šlechtitelské stanice Selgen v Krukanicích bývají v letech silnějšího výskytu jednotlivých chorob rozdíly mezi odrůdami větší.
Z listových chorob jsou u ovsa významné zejména rzivost ovsa (rez ovesná) Puccinia coronata, listové skvrnitosti mající více původců, padlí ovsa Blumeria graminis f. sp. avenae a řidčeji černá rzivost trav (rez travní), Puccinia graminis f. sp. avenae. S výjimkou rzi travní sleduje odolnost k těmto chorobám ÚKZÚZ. Výsledky (Seznam doporučených odrůd, 2016) a údaje o rzivosti ovsa ze skleníkových pokusů Výzkumného ústavu rostlinné výroby shrnuje článek Mgr. Aleny Hanzalové, Ph.D., a Ing. Pavla Bartoše, DrSc., z Výzkumného ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, v srpnovém vydání časopisu Úroda.*
