Ochrana proti škůdcům řepky není jednoduchá

Se škůdci řepky se musejí zemědělci potýkat téměř bez výjimky každý rok. Poté co skončila účinná látka chlorpyrifos je zvláště ochrana proti jarním broukům náročnější. S Ing. Markem Seidenglanzem, Ph.D., ze společnosti AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., jsme hovořili o tom, proč je klíčové přesně stanovit termín prvního zásahu a jestli při něm má smysl kombinovat pyrethroid s acetemipridem. A také o tom, jak má zemědělec vlastně poznat, že nastal čas vyjet na pole s postřikovačem.

Probíhají na polích nějaké změny z pohledu výskytu krytonosců v řepce?

V posledních letech způsobuje naprostou většinu poškození v řepce krytonosec čtyřzubý, který početně zcela převládá nad krytonoscem řepkovým. V době intenzivní letové aktivity, která se monitoruje pomocí žlutých misek, je prahová hodnota těchto brouků tři jedinci na jednu misku za jeden den. Ale doba maximálních záchytů se posouvá do předjarního období, na začátek března, někdy to dokonce může být v únoru. Původně se maximální výskyty objevovaly na přelomu března, dubna. Ty záchyty mohou dosáhnout i přes 1000 jedinců za tři dny a jsou tedy výrazně nadprahové. A není to vůbec výjimečné. Když vyhodnotím například těch 700 jedinců, je tam třeba deset krytonosců řepkových, což se už pohybuje na prahové hodnotě.

Jak to vypadá s rezistencí vůči běžně používaným účinným látkám?

Hodnotíme citlivost dospělců k pyretroidům. Situace je stále lepší v porovnání třeba s blýskáčkem řepkovým, kde je to úplná katastrofa, nebo s dřepčíkem olejkovým, kde citlivost hodně klesá. Podle mezinárodní klasifikace spadá ale u krytonosců v posledních letech 10 až 20 % populací do kategorie středně rezistentní nebo rezistentní. To znamená, že u nich s velkou pravděpodobností selžou registrované dávky pyretroidů, a je jedno, zda se jedná o lambda-cyhalothrin, deltamethrin, nebo gamma-cyhalothrin. Pro dosažení dostatečné dávky bychom museli aplikovat vyšší než registrovanou dávku. Ta se u většiny pyrethroidů pohybuje kolem 7,5 g/ha. U těch zmíněných populací se LD90, tedy dávka, která usmrtí 90 % populace, pohybuje na 8 g/ha, u některých je to 12 g/ha nebo dokonce 15–16 g/ha. Navíc za předpokladu, že se aplikuje ve správný okamžik!
A tím se dostáváme k dalšímu problému. U krytonosce čtyřzubého se v posledních letech první jedinci začínají na poli objevovat například na Moravě již v únoru, u nás na Šumpersku běžně na začátku března. Jednak tedy nalétávají dříve, jednak je migrace rozvleklejší. Poslední jedinci totiž na pole nalétávají později než kdysi. A kromě toho v nevyrovnaném pohlavním poměru. Na začátku převládají samci a s nimi je několik samic, jejichž podíl roste až později. Postupně probíhá páření a v důsledku je rozvleklé i kladení, které začíná celkem brzy, když je řepka ještě v listové růžici. Pak začne růst, tvořit internodia, ale krytonosci dále kladou, na vyšší listy, zespodu do řapíku nebo do hlavního nervu v čepeli. Napadená jsou tak všechna patra. Část z těchto larev přelézá do stonku a putuje nahoru, nebo dolů, takže je pak poškozená dřeň celého stonku, což vede k tomu, že se hůře předávají látky z kořene nahoru. Rostlina je slabší, neutrží tolik šešulí na terminálu a vedlejších větvích. A to má dopad na výnosy. Je tam jasný vztah, i když se neprojeví úplně v každém roce. Silněji napadené rostliny jsou víc postižené fomou. U hlízenky ale žádný takový vztah není.*