Ochrana máku setého proti krytonosci

Pěstování máku setého (Papaver somniferum L.) představuje v agrárním sektoru České republiky jeden z pilířů rostlinné výroby s vysokou přidanou hodnotou a silnou exportní orientací. Dlouhodobě se tak řadíme mezi světové lídry v produkci potravinářského modrého máku, přičemž pěstební plocha se v posledních letech stabilně pohybuje v desítkách tisíc hektarů. Tato výlučná pozice je však doprovázena značnými riziky, která vyplývají z vysoké citlivosti plodiny k biotickým i abiotickým stresovým faktorům.

Mezi nejvýznamnější hmyzí škůdce, kteří determinují úspěšnost pěstování již od samotného počátku vegetace, patří krytonosec kořenový (Stenocarus fuliginosus Marsh., dříve uváděný jako Stenocarus ruficornis Steph.). V týdeníku Zemědělec č. 11 o tom psali Ing. Pavel Kolařík a Ing. Karla Kolaříková; působí ve společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o.
Hospodářský význam tohoto nosatcovitého brouka v posledním desetiletí dramaticky vzrostl, což je důsledkem souběhu několika faktorů: restrikce účinných insekticidních mořidel na bázi neonikotinoidů, klimatických změn favorizujících časnou jarní aktivitu škůdce a tlaku na snižování chemické zátěže v rámci evropské strategie "Farm to Fork". V letech s kalamitním výskytem je krytonosec kořenový schopen způsobit totální devastaci vzcházejících porostů, což pro pěstitele znamená nejen přímou ztrátu nákladů na osivo a agrotechniku, ale i nutnost nákladných přesevů v agrotechnicky méně výhodných termínech s velmi nejasným konečným výsledkem, uvádí článek.

Bionomie a škodlivost

Dospělec je drobný nosatcovitý brouk o velikosti 3 až 3,5 mm. Tělo je silně klenuté, tmavohnědě až šedočerně zbarvené s charakteristickým bronzovým nebo hedvábným leskem. Pro jasnou identifikaci jsou klíčové skvrny na krovkách: za štítkem v mezeře mezi prvními rýžkami se nachází světlá skvrna, za ní podlouhlá sametově černá skvrna a před zakončením krovek u švu je situována výrazná bílá tečka. Larva je typicky nosatcovitá – beznohá (apodní), eucephalní s výraznou, silně sklerotizovanou hlavovou kapsulí. Dosahuje délky 5 až 6 mm, je rohlíčkovitě prohnutá a má žlutobílé zbarvení. Kukla je volná, špinavě bílá, vyvíjející se v hliněném kokonu v půdě.
Škůdce vytváří jednu generaci ročně a přezimuje jako dospělec v horní vrstvě půdy, nejčastěji v blízkosti loňských makovišť, na mezích, v příkopech nebo na okrajích lesních porostů. Aktivace brouků probíhá velmi brzy na jaře, obvykle v druhé polovině dubna, kdy teploty vzduchu začínají stabilně stoupat. Brouci nalétávají na vzcházející porosty máku okamžitě po jejich vzejití, přičemž jsou silně suchomilní a teplomilní, píší autoři.*