Změna zemědělské politiky v posledních třiceti letech s sebou přinesla i změny v krajině. Mnohá pole zůstala ležet ladem nebo naopak byla zatravněna a následně jsou využívána jako pastviny. K zatravnění se nejčastěji používají komerční jetelotravní směsi, mnohdy zahraničního původu. Nevýhodou takového osiva je, že je šlechtěné na vyšší produkci, nezohledňuje místní podmínky a chybí v nich bylinné komponenty. Místní druhy trav a bylin se do založeného porostu, obnovených loukách na velkých výměrách, dostávají sukcesí až po dlouhé době a velmi pomalu. Přitom extenzivní směsi s větším podílem bylin mají svůj význam jak pro zachování a zvýšení biodiverzity rostlin i živočichů, tak i pro zlepšení dietetických hodnot sena.
Louky a pastviny jsou neodmyslitelnou součástí beskydské krajiny, přestože nejrozšířenější jsou zde v současnosti lesní společenstva. Významné jsou hlavně druhově pestré louky, které plní mimo jiných i estetické funkce v krajině a jsou zdrojem biodiverzity, a to jak rostlinné, tak živočišné. Obnova takových porostů je možná několika způsoby, vždy se však jedná o proces složitý a dlouhodobý.
Již delší dobu je možné evidovat zvýšený zájem o návrat k ekologicky vyváženým druhově pestrým rostlinným společenstvům, která mají nejen krajinotvorný, ale také ekologický a půdoochranný význam. O významu pro zachování biodiverzity se není potřeba příliš rozepisovat. Starých květnatých luk polopřirozeného charakteru je však v současné beskydské krajině pomálu. Tím se omezuje funkčnost principu obnov těchto porostů v krajině samovolnou sukcesí, protože přísun dostupných diaspor v krajině je omezený a trvalo by pravděpodobně velmi dlouho, než by se druhově bohatý porost samovolně vytvořil. Pro potřeby obnovy druhově pestrých beskydských luk proto vyvstala otázka, kde získat vhodné osivo při respektování principu regionalisty. Jejím cílem je zachovat zásadu používání genetické variability druhových komponent z dané fytogeografické oblasti a ekologických podmínek, což je klíčové pro uchování geneticky fixovaných adaptací jednotlivých druhů na podmínky daného regionu. Pracoviště OSEVA PRO s. r. o., Výzkumná stanice travinářská Zubří má z minulosti zkušenosti se spolupodílením se na tvorbě regionálních směsí pro CHKO Bílé Karpaty, kde v rámci výzkumných projektů byla řešena především otázka semenářské produkce planých druhů trav a květnatých druhů bylin. Rozhodnutí o přípravě regionálních směsí proto bylo nasnadě.
V roce 2012 byla navázána spolupráce se Správou CHKO Beskydy na tvorbě regionálních beskydských směsí. Pracovníci z obou organizací společně sestavili návrh dvou typů travobylinných směsí podle stanovištních podmínek a způsobu využívání – směs pro mezofilní louky (11 druhů trav, 4 druhy jetelovin, 13 druhů ostatních dvouděložných bylin) a směs pro suché louky (10 druhů trav, 4 druhy jetelovin, 17 druhů ostatních bylin). Z hlediska podílu jednotlivých složek jsou směsi tvořeny 85 % trav, 4 % jetelovin a 11 % ostatních dvouděložných bylin. Vlastní sestavení směsí nebylo jednoduchou záležitostí, protože požadavky ochrany přírody jsou někdy v silném protikladu k pěstitelským možnostem některých druhů. Po úspěšném navržení obou směsí probíhalo, opět v úzké spolupráci se Správou CHKO Beskydy, vytipování vhodných zdrojových ploch pro sběr semenných vzorků zamýšlených komponent, které byly v letech 2012 a 2013 ručně sbírány. Získané vzorky semen ekotypů rostlin beskydského původu byly dosoušeny, vyčištěny a životaschopnost získaného osiva byla ověřena laboratorními zkouškami klíčivosti. V následujících letech vznikly na pracovišti v Zubří matečnicové porosty s jednotlivými sesbíranými druhy a bylo získáváno odpovídající množství osiva pro vytvoření jednotlivých směsí. Od roku 2020 se konečně jednotlivé směsi dostávají mezi běžnou veřejnost a zemědělci, ale i zahrádkáři mohou osévat své louky a pozemky regionálními beskydskými druhy.
Ing. Simona Raab, Eva Chovančíková, OSEVA PRO s. r. o., Výzkumná stanice travinářská Zubří
Foto autorky
Celý článek naleznete v časopisu Farmář č. 11/2023.
