Zrna pšenice běžně vytvářejí květenství zvané klásky. Počet tvořených klásků a květů je hlavním faktorem ovlivňujícím výnos zrna pšenice. Běžně pěstovaná (divoká) pšenice produkuje dva až čtyři plodné květy, přičemž klásky jsou uspořádány střídavě na opačných stranách. Avšak o genech a dalších faktorech ovlivňujících jejich produkci toho zatím není příliš známo, protože hexaploidní genom pšenice ztěžuje možnost včasné genetické analýzy vývojových znaků, vysvětluje zpráva.
Vědci však nedávno identifikovali geny podmiňující produkci více květonosných klásků, tzv. párových klásků disponujících rozvětvenými klásky ve více řadách. Na základě experimentálních výsledků vědci uvádějí, že přítomnost těchto genů ovlivňuje celkové výnosy i obsah bílkovin.
„Genetická varianta, kterou jsme identifikovali, poskytuje nárůst obsahu bílkovin o 15–25 % v pšenici pěstované na poli. Tyto odrůdy produkují extra klásky navíc, tzv. párové klásky,“ uvádí Dr. Scott Boden, vedoucí výzkumu. „Pro získání obdobného množství bílkovin jako u běžné pšenice tak bude stačit i výrazně menší úroda pšenice s párovými klásky, což poskytuje farmářům a pěstitelům pšenice nejen kvalitnější a výživově hodnotnější produkt, ale též výhodnější ekonomickou variantu pěstování pšenice,“ dodává Boden.
Tento objev by podle zprávy Biotrinu mohl významně přispět k vývoji nových odrůd pšenice produkujících zrna vyšší kvality a tím i k produkci výživově hodnotnějších potravin, například chleba či cereálií. Dr. Boden a jeho tým očekávají, že by nové odrůdy pšenice mohly být k dispozici šlechtitelům za dva až tři roky, farmářům pak během sedmi až deseti let.
Další informace a zdroje k článku lze nalézt na stránkách spolku Biotrin.
