Vodní i větrná eroze patří mezi pečlivě sledované jevy a jsou jim každoročně věnovány tisíce odborných studií po celém světě. Naopak eroze zpracováním půdy patří mezi málo zkoumané jevy, ovšem její význam v některých lokalitách může být obdobný jako u eroze vodní či větrné. Na předchozí studii hodnocení vlivu strojů pro primární zpracování půdy na posun půdních částic, která byla publikována v Úrodě 4/2019, navazuje další příspěvek Ing. Petra Nováka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. V rámci tohoto experimentu zkoumali odborníci vliv pracovní rychlosti právě na translokační schopnosti tří strojů pro zpracování půdy.
Pro měření posunu půdních částic zpracováním půdy byly vybrány následující stroje:
Posun půdních částic byl posuzován po mělkém primárním zpracování půdy do hloubky 0,11 m (radličkový kypřič), resp. 0,08 m (talířový kypřič). Třetím hodnoceným způsobem bylo sekundární zpracování půdy vířivým kypřičem s hloubkou zpracování 0,1 m. Pro všechny stroje byla zvolena pracovní rychlost 4,5 km/h, 9 km/h a 14 km/h. Vlhkost půdy v hloubce jejího zpracování byla 12,2 % objemu (před kypřením), objemová hmotnost v hloubce 0–0,1 m byla 1,51 g/cm3, celková pórovitost 43,6 % objemu. Pro posouzení posunu půdních částic byla použita drť bílého vápence (velikost částic 10–16 mm). Hloubka rýh odpovídala nastavenému zahloubení pracovních nástrojů kypřičů.
Jak uvádí Ing. Novák, výsledky měření na písčitohlinité kambizemi dokládají, že pracovní rychlost hodnocených strojů výrazně ovlivnila průběh posunu půdních částic i největší vzdálenost jejich přemístění. Při studiu erozních procesů by tak měla být zohledňována i eroze zpracováním půdy. Volbou strojů na zpracování půdy lze výrazně ovlivnit intenzitu nežádoucího přemísťování zeminy nejen na svažitých pozemcích.
Další informace přináší červnové vydání časopisu Úroda (6/2019) v příspěvku Ing. Petra Nováka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.*
