Nové invazní plevelné druhy

V současné době můžeme hovořit o tom, že na území České republiky žije více než 4000 druhů vyšších rostlin. Z tohoto počtu je více než 1000 druhů nepůvodních. Spousta nepůvodních druhů zdomácněla. Jde například o prastaré plevele, známé už z neolitu, které k nám byly zavlečeny spolu s pěstováním obilnin. Patří sem například koukol polní (Agrostemma githago), jílek mámivý (Lolium temulentum) nebo i chrpa polní (Centauera cyanus) a jiné, které se staly přirozenou součástí plevelového spektra agroekosystému.

Jiné druhy se naopak stávají invazivními, to znamená, že jejich další šíření je pokládáno z hlediska ovlivnění původní flory a ekonomických ztrát na produkci plodin za nežádoucí.

Mezi invazivní druhy plevelů patří i rostliny, které v minulosti byly také v našich podmínkách pěstovány jako pícniny. Jejich pěstování se v zemědělských systémech neosvědčilo a tyto druhy unikají mimo vliv samotného pěstitele, nejprve žijí na okrajích agroekosystémů, a jestliže jim to podmínky dovolí, unikají a šíří se na zemědělských pozemcích. V současnosti se jedná například o rukevník východní a čirok halabský. Tématem se v časopise Úroda (8/2022) zabývají Ing. Jan Štrobach s doc. Ing. Janem Mikulkou, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.

Rukevník východní (Bunias orientalis L.) jako dvouletý či vytrvalý plevel patří do čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Jedná se o poměrně mohutnou rostlinu s přímou lodyhou obvykle kolem 100 cm vysokou, která je v horní části bohatě větvená, lysá nebo s jednoduchými chlupy. Přízemní i lodyžní listy jsou řapíkaté, podlouhlé, lyrovité, nepravidelně peřenolaločné až peřenodílné. Květy jsou složeny v bohatá hroznovitá květenství, korunní lístky jsou bledě žluté. Plody jsou nepravidelně vejcovité, nepravidelně bradavkovitě hrbolkaté, 5–10 mm dlouhé a jsou zúžené v tlustý zobánek.

Čirok halabský (Sorghum halepsense L.) je vytrvalá tráva z čeledi lipnicovitých (Poaceae), který se díky své přizpůsobivosti jako urputný plevel rozšířil do mnohých oblastí. Kvůli významné vegetativní a generativní reprodukci je obtížně regulovatelný a vzhledem k invazivnímu šíření je považován za závažný plevel v 53 zemích světa v širokém spektru polních plodin.

Obecně lze podle autorů konstatovat, že s postupem doby se zvětšuje počet známých druhů plevelů. Vlivem působení člověka, globalizace, zrychlením přepravy, cestováním a dalších faktorů je přibývání plevelů rychlejší a rovnoměrnější, než bylo v historii. Změny druhového spektra plevelů jsou málo předvídatelné a mnohem dramatičtější.

Podrobné informace přináší srpnové vydání časopisu Úroda (8/2022).*