
Cizrna patří mezi nejvýznamnější luštěniny s roční produkcí více než 14,2 milionu tun, přičemž většina její produkce pochází z rozvojových zemí, kde je také jedním z hlavních zdrojů bílkovin. Její výnosy však ani zdaleka nenaplňují její potenciál, neboť je obvykle pěstována na okrajových půdách se zbytkovou vlhkostí. Nová transgenní odrůda by však mohla přispět k řešení těchto problémů.
Důležitým aspektem ve vývoji semen rostlin je schopnost kořenů přizpůsobit se abiotickým stresům a také dostupnost půdních zdrojů včetně vody a minerálních látek. Bylo prokázáno, že rostliny s větším kořenovým systémem vykazovaly zvýšenou schopnost soutěžit o živiny a přežívat v podmínkách s nedostatkem živin. U mnoha plodin byla také prokázána přímá úměra mezi odolností vůči vodnímu deficitu a velikostí kořenů.
Při růstu a vývoji kořenů hrají zásadní roli různé fytohormony, především auxin a cytokinin. Auxin podporuje tvorbu větvení kořenů, tedy tvorbu postranních kořenů, zatímco působení cytokininu má za následek inhibici tvorby těchto kořenů. Přítomnost cytokininu lze ovlivnit enzymy degradujícími cytokinin, a to cytokinin oxidázami/dehydrogenázami (CKX). Gen kódující tyto enzymy je u cizrny exprimován pod promotorem genu wrky31. Právě tento promotor byl ve studii vybrán za účelem modulace hladiny cytokininu v kořenech a za účelem zkoumání vlivu vyčerpání cytokininu na růst a architekturu kořenů a následně také na výnos a produktivitu cizrny.
Studie poukazuje především na to, že by manipulace s hladinami cytokinů mohla být účinným přístupem k vývoji nových, vysoce výnosných odrůd nejen cizrny, ale také dalších luštěnin.
Tyto informace zveřejnil BIOTRIN, z. s., na svých internetových stránkách, kde leze dohledat také zdroje článku.*