
Jak informuje ve své aktualitě spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s., pšenice setá patří mezi nejvýznamnější plodiny, přesto se její cílené genetické úpravy rozvíjely pomalu. Hlavní překážkou byl její velmi složitý genom, který byl plně rozluštěn až v roce 2018. Tento genom je navíc mimořádně rozsáhlý – je asi pětinásobně větší než genom člověka.
Současný výzkum se zaměřuje na zvyšování výnosu pomocí nových šlechtitelských technik (NBT). Čínští vědci studovali znaky jako počet klásků a nástup kvetení, které jsou řízeny více geny (QTL). Klíčovou roli sehrál gen FT-D1, u něhož i drobná změna v sekvenci ovlivnila oba znaky. Tento gen se podařilo cíleně upravit metodou CRISPR/Cas9, což vedlo ke zvýšení počtu klásků a oddálení kvetení, uvádí zpráva Biotrinu.*
Pšenice s více klásky v klasu a pozdějším nástupem kvetení
Úvodní obrázek Zdroj Biotrin