V zemích původu se jedná o běžně pěstované plodiny, které se ve většině případů využívají i jako léčivky. Zejména jejich netradiční nutriční složení je důležitým faktorem pro další výzkum a následné zavedení do praxe.
Slunečnice topinambur vzhledem připomíná slunečnici a dorůstá do výšky 2–3 m. Je nenáročná na prostředí a vhodná i pro pěstování v horských a podhorských oblastech. Zdravotní benefity této plodiny tkví zejména v nutričním složení hlíz – obsahuje fruktany, jako jsou inulin a oligofruktóza.
Jakon je plodina, která je v původních zemích velmi rozšířena. Zejména v Peru a Bolívii je využíván nejen pro svůj sytící efekt, ale především v lidovém léčitelství. Dorůstá do výšky 1,5–2 m, tvoří dva duhy hlíz – stonkové a kořenové. Ke konzumaci jsou vhodné kořenové hlízy bohaté na fruktany inulin a oligofruktózu. Nejen hlízy jakonu, ale i listy mají léčebné vlastnosti – obsahují významné antioxidanty, jako jsou katechiny, terpeny, flavonoidy, kyselina chlorogenová, kyselina rozmarínová a další.
Povijnice batátová byla do Evropy dovezena spolu s Kolumbovskými výpravami dříve než brambory. Lidově byla pojmenována jako sladké brambory nebo jamy. Nejčastěji najdeme označení batáty. Hlízy povijnice obsahují nutričně bohaté látky. Kromě vlákniny a přírodních cukrů obsahují vysokým podíl antioxidantů, vitamínů a minerálních látek.
Melok hlíznatý se v oblasti svého původu (Andy) označuje jako ulluco nebo melloco. Lodyha je poléhavá a dužnatá, lze ji využít do salátů nebo tepelně upravit jako špenát. Hlízy obsahují asi 85 % vody, 5 % bílkovin, 10–14 % sacharidů. Významný je i obsah škrobu, který je podobný škrobu bramborovému. Z vitaminů má melok nejvyšší obsah vitaminu C. Chuťově jsou hlízy meloku lehce zemité a jsou vhodné zejména pro pečení například s bylinkami. V zemích původu je melok hojně využíván v tradiční medicíně a přisuzují se mu léčebné vlastnosti. Z dosavadních poznatků Výzkumného ústavu bramborářského lze odvodit, že významnými látkami s vysokou nutriční hodnotou jsou v meloku zejména betalainy a betacyaniny. Obě tyto látky mají prokazatelně pozitivní vliv na snížení krevního tlaku, zmírnění zánětu a zlepšení srdeční činnosti.
Šťavel hlíznatý je v původních oblastech Jižní Ameriky druhou nejčastěji pěstovanou plodinou, lze jej pěstovat bez větších problémů i v podmínkách České republiky. Sklizené hlízy jsou mírně nakyslé a lze je konzumovat syrové. Další kuchyňské úpravy jsou obdobné jako u brambor (pečení, vaření). Hlízy obsahují kolem 80 % vody a významnou látkou je šťavelový škrob, který obsahuje okolo 30–35 % amylózy. Dalšími důležitými látkami jsou zejména fenolické sloučeniny, které působí jako antioxidanty. Šťavel je bohatý i na proteiny, které vykazují velké množství variací v podobě kvalitních esenciálních aminokyselin.
Více informací naleznete v listopadovém vydání časopisu Úroda (11/2022).*
