V posledních letech zaznamenáváme rostoucí trend problémů, které způsobují skladištní škůdci ve skladovaném obilí. Řada těchto problémů souvisí s reklamacemi při odhalení živých škůdců během prodeje a vzorkování zboží. Proto by mělo být prioritou každého farmáře nebo skladníka včas odhalit škůdce již ve skladech, aby bylo možné provést nápravné opatření a tím snížit rizika reklamací.
Mezi skladištní škůdce řadíme mnoho druhů z několika skupin, jako jsou brouci, pisivky, zavíječi, moli nebo roztoči. Tyto druhy jsou vázané často na skladované komodity a nejsou schopné se bez nich v přírodě vyvíjet. Přesto dochází k jejich šíření, k čemuž mohou využívat různé cesty.
V případě vhodných podmínek, zejména při vyšších letních teplotách, mohou některé druhy překonávat větší vzdálenosti také letem. Mezi tyto druhy patří například korovník obilní, lesák moučný nebo zavíječ paprikový. Naopak například náš nejznámější druh, pilous černý, není schopen letu vůbec, protože nemá blanitá křídla. Výskyt skladištních škůdců ve skladech je nejčastěji spojen s transportem surovin. Řada skladištních škůdců je velmi často zavlečena přepravou zboží mezi sklady. Škůdci se udrží i ve vyprázdněných skladech: nejčastěji tam přežívají ve zbytcích komodit, v dopravních cestách, dopravních prostředcích uložených ve skladech. Ale mohou být i v okolí skladu atd. Různě početná populace škůdců se ve stejnou dobu vyskytuje na mnoha místech v objektu. Obecně lze říci, že nejpočetnější stavy škůdců budou vždy v uskladněném obilí, kde jsou pro jejich přežití a další množení nejvhodnější podmínky. Část populace je však vždy mimo tuto oblast. Tím dochází k přežívání škůdců i v případě provedení velmi restriktivních opatření, jako jsou fumigace komodit pomocí toxických plynů.
V současné praxi se setkáváme s mnoha nedostatky v oblasti nastavení postupů pro monitorování a detekci skladištních škůdců v uskladněném obilí. Řada farmářů nebo laboratoří kvality není dostatečně vybavena pro zajištění kvalitního monitoringu. Kromě kvalifikovaného personálu v této oblasti chybí také základní vybavení, jako jsou lapače, štechry, síta, sběrné nádoby pro uchovávání vzorků, pinzety, stereomikroskopy, popřípadě termostaty pro detekci skrytého napadení. Všechny uvedené věci lze zařadit do skupiny základních pomůcek. Mezi další již nadstavbové pomůcky můžeme řadit například foto-termoeklektory pro detekci zejména roztočů a pisivek nebo rentgeny pro detekci skrytého napadení atd.
Ing. Radek Aulický, Ph.D., doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Tým ochrana zásob před skladištními škůdci.
Foto Radek Aulický, Václav Stejskal
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 4/2024.
