Šlechtění je nikdy nekončící proces. Pořád je co zlepšovat a kam se posouvat. Každý pěstitel ví, že mít osvědčenou a výkonnou odrůdu je základem úspěchu. Nároky na moderní šlechtění jsou ale v dnešní době už mnohem vyšší. I když je stále prioritou výnos, na důležitosti nabývá i otázka schopnosti přizpůsobení se měnícím podmínkám klimatu a reakce na aktuální stresové faktory.
Šlechtění českých odrůd ozimé řepky má u nás dlouhou tradici. Začalo už za druhé světové války, kdy v roce 1941 byla povolena odrůda Třebíčská. Za 80. let toho bylo už hodně dokázáno. Naše domácí genotypy liniových odrůd si v ničem nezadají se zahraničními materiály, výnosově je mnohdy i překonají. Jsou totiž šlechtěny pro naše podmínky. Kromě toho mají výborné kvalitativní parametry. Propojení šlechtitelských firem s výzkumem a prestižními vysokoškolskými pracovišti, které je u nás nadstandardní, přináší své ovoce. V tomto článku chceme čtenáře seznámit s tradičními i moderními metodami šlechtění, které se u nás využívají, testují a nově zavádějí, píše v Úrodě č. 6/2025 spolu s dalšími autory Ing. Andrea Rychlá ze společnosti OSEVA PRO s. r. o.
Základním principem šlechtění je vytvoření nových genotypů, jejich genetická stabilizace a selekce na vybrané znaky. U řepky jsou nové genotypy získávány zpravidla křížením. Na základě šlechtitelských cílů jsou vybírány rodičovské kultivary nesoucí požadované vlastnosti, které se kříží a ze vzniklého potomstva, nově vytvořených genotypů, jsou vybrány ty, u kterých došlo k požadovanému nakombinování vlastností.
Samozřejmě vedle výnosu (což je multifaktoriální znak), je sledován obsah žádoucích i nežádoucích látek v semenech (obsah oleje, spektrum mastných kyselin, obsah glukosinolátů a N-látek), odolnost k chorobám a abiotickým faktorům a vhodné agrobiologické vlastnosti (výška rostlin, odolnost polehání, ranost). Pro úspěšné šlechtění je potřeba vytvořit co největší a nejpestřejší výchozí soubor nových genotypů, na které je použito co nejpřísnější selekční síto. Celý proces, od křížení až po registraci nové odrůdy, trvá bez využití moderních biotechnologických postupů nejméně osm let, zpravidla však i více, uvádí autorka.*
Úvodní snímek: Polní pokus s GZ kolekce řepky ozimé Foto Andrea Rychlá
