Skupina výzkumných organizací se podílela na obsáhlém pokusu s odrůdami ozimé pšenice, který ukázal, jakého pokroku šlechtění se v posledních desetiletích dosáhlo. Výsledky ukázaly převahu moderních odrůd, která platí i za těžkých podmínek.
Jednou se zúčastněných institucí je také německý Julius Kühn-Institut (JKI), který na svých stránkách zveřejnil shrnutí k výsledkům s tím, že celou práci publikoval časopis Nature Plants. Tisková zpráva připomíná, že během desetiletí rostly v západní Evropě výnosy pšenice v důsledku šlechtitelského pokroku a intenzifikace zemědělství. Ta je založena především na lepší dodávce živin a omezení ztrát způsobených škůdci a chorobami. Je ale otázka, co se stane, když se změní pěstební podmínky, například klima, bude potřeba snížit dávky hnojení a nebude k dispozici takový sortiment přípravků na ochranu rostlin jako v současné době. Budou mít potom moderní vysoce výkonné odrůdy výhodu oproti starým?
„Je mýtem, že se starým odrůdám za extenzivních podmínek zvláště dobře daří. Ukazují to výsledky našich pokusů,“ uvedl Dr. Holger Zetzsche (JKI). V rámci pokusu pěstovali 191 odrůd ozimé pšenice během tří let za různých podmínek. Kromě výnosu sledovali také kvalitativní znaky produkce: obsah N-látek a pekařskou kvalitu. Výsledky ukázaly, že moderní odrůdy poskytly nejvyšší výnos, průměrný nárůst výnosu v důsledku pokroku ve šlechtění byl zhruba 32 kg/ha za rok, což odráželo pokrok minulých padesáti let. Pokusy s redukovanou aplikací dusíku a bez použití přípravků na ochranu rostlin vykázaly dokonce ještě větší přírůstek výnosu než při intenzivním pěstování. Také v tomto případě byly nejvýkonnější moderní odrůdy. Vykázaly oproti starým odrůdám lepší rezistenci vůči chorobám i využití živin a při vystavení stresu ze sucha poskytly oproti starým odrůdám vyšší výnos.*
