27.02.2024 | 06:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Minerální dusík a hnojení ozimů

U řepky byla zásoba Nmin v půdě většinou nízká již před zimou. Pod ozimou pšenicí jsme na konci podzimu (listopad, prosinec) zjistili v zemědělských podnicích po různých předplodinách v průměru více honů 60–150 kg minerálního N/ha v půdě do hloubky 0,6 m, přičemž největší hodnoty byly po luskovinách, jeteli, máku, bramborách, cukrovce, ozimé řepce a po organickém hnojení. Informuje o tom v týdeníku Zemědělec (9/2024) Ing. Pavel Růžek, CSc., s kolektivem z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně (VÚRV).

Během zimy podle odborníků došlo k většímu vyplavení nitrátového dusíku z horních vrstev půdy než v minulých letech a zásoba N v půdě využitelného rostlinami na začátku jarní vegetace je nízká. To si vyžádá včasné přihnojení dusíkem na základě stavu porostu a půdy.

Obsah Nmin v půdě po zimě

Během zimy došlo po srážkách k vyplavení nitrátového dusíku z horních vrstev půdy a největší množství Nmin je v půdní vrstvě 0,6–0,9 m. V ornici do hloubky 0,3 m se nachází minimální zásoba rostlinami využitelného dusíku, a proto je nutné odebírat vzorky půd na stanovení minerálního dusíku v půdě nejen z ornice, ale i podorničí minimálně do hloubky 0,6 m, u kukuřice a cukrovky do 0,9 m. Malé množství dusíku je v důsledku teplého počasí zpřístupňováno rostlinám mineralizací organických látek v půdě (oranžová, žlutá a bílá barva na mapách portálu Agrorisk.cz: abiotická rizika – nízký příjem živin), informují autoři článku.

Přihnojení ozimů na konci února a začátku března

Při hnojení na konci zimy a na začátku jara dusíkem je podle odborníků z VÚRV třeba vycházet ze stavu porostů a půdy. Při nízké teplotě půdy nejsou živiny včetně dusíku přijímány rostlinami (červená barva na Agrorisk.cz) a je větší riziko jejich ztrát vyplavením, a to zejména po letošní zimě a vysoké vlhkosti půdy (viz Intersucho.cz). Při rozplavení povrchu půdy a její špatné struktuře může docházet zejména na svažitých pozemcích k povrchovému smyvu živin do níže položených míst. Proto se na těchto půdách nedoporučuje aplikovat hnojiva s převažující amonnou formou dusíku (např. síran amonný, DASA, Ensin), která mohou povrchovou strukturu půdy zhoršit.

Při časném hnojení v únoru až začátkem března, při nízkých teplotách půdy a její větší vlhkosti nebo při svažitosti pozemků aplikujeme nižší dávky dusíku do 40 kg N/ha. U bezorebných technologií, sptrip-till apod. s rostlinnými zbytky na povrchu půdy nebo v oblastech s častými jarními přísušky zvýšíme dávku na 50–60 kg N/ha. Nejdříve přihnojíme slabé, většinou později seté porosty řepky s méně vyvinutými kořeny, které nemohou využít případné zdroje Nmin ve spodních vrstvách půdy. Časné přihnojení vyžadují i porosty se značnou redukcí listů po zimě, a to zejména při chybějících postranních kořenech v horní vrstvičce půdy, kdy je třeba použít hnojiva s dobře pohyblivou formou dusíku v půdě (nitrátová, močovinová), doporučují autoři.

Kdy použít močovinu s inhibitorem ureázy?

U běžných porostů ozimů není cílem časného hnojení urychlit příjem dusíku rostlinami a výrazněji podpořit jejich růst na konci zimy, ale vzhledem k nejistotě srážek v dalším období dostat včas dusík ke kořenům. K tomu je vhodná zejména močovinová forma dusíku (nejlépe v kombinaci s inhibitorem ureázy), která se po srážkách dobře pohybuje v půdě a kořeny rostlin je ve větší míře přijímána až po přeměně na amonný, popř. nitrátový dusík. Přitom za efektivní srážky je považováno přibližně 5 mm a více (závisí na proschnutí půdy a její prokořenění), po kterých se nerozložená močovina dostává z povrchu půdy do kořenové zóny.

Kdy je optimální přihnojit ledky?

Při časném hnojení ledky na půdu nasycenou vodou je v letošním roce větší riziko vyplavení nitrátů (zejména u ozimé pšenice a slabých porostů řepky). Spolu s nitráty mohou být z horní vrstvy půdy vyplaveny některé kationty, nejčastěji hořčík. Evoluční vývoj běžných polních plodin není spojený s příjmem většího množství nitrátového dusíku při nízké teplotě půdy po zimě, s ním se rostliny ve svém vývoji běžně setkávaly až po oteplení a prohřátí půdy, na což reagují intenzivnějším růstem a jejich pletiva obsahují více vody. Při větším příjmu nitrátů rostlinami se mohou po nastartování rychlejšího růstu na začátku jara dočasně projevit nedostatky některých živin s pozvolnějším příjmem z půdy (S, P, některé mikroelementy).

Ledková forma dusíku je nejvhodnějším hnojivem pro přihnojení porostů ozimů při pozdějším rychlém nástupu jara s rostoucími teplotami půdy. Také je vhodná pro regeneraci porostů slabých a poškozených mrazy zejména na půdách s omezeným přístupem vzduchu, ale v těchto případech stačí jen nízká dávka dusíku do 40 kg N/ha. I při výběru sebelepšího dusíkatého hnojiva je převážná část N přijímána rostlinami z půdní zásoby, proto je třeba dbát o její dobrou úrodnost včetně povrchové struktury, která má významný vliv na infiltraci vody ze srážek a přístup vzduchu ke kořenům, jejich růst a zdravotní stav, shrnují zástupci VÚRV.

Úvodní fotografie: Ozimá řepka po zimě poškozená mrazem a hrabošem polním Foto Pavel Růžek

Celý článek je zveřejněn v týdeníku Zemědělec (9/2024).

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down