Na dvoudenním Workshopu 2025 Sdílení zkušeností členů SIUZ, který Spolek pro inovace a udržitelné zemědělský uspořádal letos v lednu, odprezentovalo jedenáct členů spolku své inovace a zkušenosti v rozvoji technologií precizního zemědělství. První den byla vystoupení zaměřena na postupy pro snižování spotřeby přípravků na ochranu rostlin, sběr dat pro mapování variability pozemků a následné plošně diferencované hnojení, setí nebo postřiky.
Ing. Martina Poláková ze Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství přiblížila ve svém článku, který byl publikován v rámci Tématu týdne v týdeníku Zemědělec 7/2025, že druhý den navázal půdoochrannými technologiemi, hospodařením s organickou hmotou, odborníci z výzkumu doplnili informace o monitoringu emisí skleníkových plynů ze zemědělské výroby a navazující reporting pro vykazovaní emisní stopy, zástupce Ministerstva zemědělství shrnul informace k připravované evropské legislativě pro uhlíkové zemědělství. Ve všech vystoupeních byly zahrnuty meziplodiny, jako součást inovací a moderní technologie, samozřejmě pro splnění legislativních podmínek, ale současně poctivě a co nejlépe, tak aby se pozitivně odrazily v hospodářském výsledku.
Nový redesign erozní ohroženosti půd zvýšil podíl orné půdy, kde bude nutné provádět účinná opatření proti vodní erozi. I když v době konání workshopu nebyly ještě jasné podmínky pro plnění standardu DZES 5, tak všichni přednášející ve svých prezentacích demonstrovali půdoochranné technologie, které si zkouší a připravují proto, aby zvládli hospodařit v současných podmínkách častějších přívalových srážek a ochránili půdu proti erozi. Pokryv půdy, využití meziplodin a různých forem pomocných plodin je proto zásadní.
Jan Kovář z rodinné farmy v Mankovicích u Nového Jičína měl svou prezentaci zaměřenou na intenzifikaci pěstování sóji. Na úvod zmínil, že v rámci povinnosti zakládat neprodukční plochy se vrhli do poctivého pěstování meziplodin a pro následující jařiny kombinují bob společně s peluškou. Jedná se o luskoviny, které přirozeně fixují vzdušný dusík a díky dobrým vláhovým podmínkám výborně kryjí půdu během podzimu a přesahují výšku jednoho metru. Navázal diskuzí na prezentaci Jaromíra Chocholi z Řepařského institutu, který ukázal výpočet emisních faktorů a emisí skleníkových plynů při pěstování cukrovky, kdy nejvíce zatěžující jsou vstupy dusíkatých hnojiv. Zmínil také, že podle výsledků cukrovka, ač náročná plodina nevyžaduje takové hnojení N, jak jsou pěstitelé zvyklí. Jan Kovář vznesl myšlenku, zda jsou alternativou právě dusík vázající meziplodiny a jak v těchto technologiích správně sledovat a vyhodnocovat obsah Nmin v půdě. Vycházel z hodnot, které naměřil na jaře předchozího roku po meziplodinové směsi bob s peluškou, kdy 4. března byl obsah minerálního dusíku v půdě asi 30 kg/ha, v květnu, kdy se rozjela mineralizace to už bylo 220 až 250 kg N/ha. Mohou tedy do budoucna meziplodiny snížit náklady na pěstování cukrové řepy a zároveň zlepšit její emisní hodnoty? Nejspíše ano.*
Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec 7/2025 na str. 17.
