Meziplodiny pro zdraví půdy

Odborný seminář Meziplodiny v moderním zemědělství se zaměřil na ochranu půdy, nové legislativní požadavky a technologie, které pomáhají řešit erozi i zdraví půdy. Zástupci odborné sféry se shodli, že bez zdravé půdy a promyšleného využívání meziplodin nebudou moderní technologie dlouhodobě efektivní.

Ing. Martina Poláková (PRO SEEDS s. r. o.) upozornila na zásadní změny v protokolu DZES 5, který úzce souvisí s českou protierozní vyhláškou. Maximální přípustná ztráta půdy byla snížena na 9,92 t/ha/rok a do map přibyla nová vrstva erozního ohrožení (MEO – oranžová). Na souvislých plochách nad 2 ha v těchto zónách musí zemědělci povinně využívat půdoochranné technologie (POT). Poláková zdůraznila, že pokud pozemek spadne do tzv. aktivního režimu po opakované erozi, musí zemědělec dodržovat striktní pětiletý osevní plán.

Od ochranných pásů po strip-till

Ing. Poláková vyzdvihla také význam pomocných plodin a správnou volbu meziplodin pro systémy no-till či strip-till. Konkrétní zkušenosti se strip-tillem (pásovým zpracováním půdy) představil Ing. Tomáš Dosoudil (Tršická zemědělská a. s.). V podniku tuto technologii využívají pátým rokem, přičemž před kukuřicí se jim jako zimní pokryv osvědčil jetel inkarnát. Ačkoliv má kukuřice v tomto systému zpočátku mírné zpoždění v růstu, výnosově se vyrovná konvenčním metodám. Hlavním přínosem je podle něj eliminace smyvu půdy i při silných deštích v kopcovitém terénu. Dosoudil však varoval, že minimalizační technologie zvyšují tlak hrabošů.

Úhory a meziplodiny

Ing. Petr Robotka (PRO SEEDS s. r. o.) připomněl, že úhor musí tvořit pokryv od 1. června do 15. srpna, a to bez hnojení a chemického ošetření; povoleno je mulčování pro omezení zaplevelení a prodloužení doby vegetace úhoru. „Úhor není ladem ležící plocha, ale aktivní krajinný prvek,“ zdůraznil. Ing. Robotka představil také základní meziplodinové směsi pro různé účely. Směs č. 1/7 (ředkev, řeřicha, lnička) je levná, rychle kryje půdu a účinně potlačuje plevele. Směs č. 2 s vikví a lnem zlepšuje půdní strukturu, prokořeňuje zhutnělé horizonty a zároveň fixuje dusík. Směs č. 4 bez brukvovitých je vhodná tam, kde se v osevním sledu často střídají řepky oblíbená je právě pro strip-till setí kukuřice. „Novinka vikev bengálská je schopna rychle poutat dusík snadno se vysévá a kombinuje do směsí díky velikosti osiva,“ uvedl Petr Robotka. Zároveň však varoval před riziky: „Špatně zvolená nebo neuhlídaná směs může být problém. Svazenka s pohankou vysetá v létě se snadno vysemení a příští rok máte dvoumetrovou pohanku v kukuřici i tam, kde ji vůbec nechcete.“

Meziplodiny jako biologická ochrana

Vliv meziplodin na biologickou ochranu shrnul Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D. (AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o.). Výzkumy potvrzují, že hořčice, pohanka či svazenka snižují výskyt fuzárií a kořenových chorob obilnin. U řepky mohou pomocné plodiny (luskoviny) omezit škody způsobené dřepčíkem olejkovým tím, že oddalují kladení vajíček a podporují přirozené predátory. Varoval však před nevhodným termínem kvetení brukvovitých meziplodin, které mohou v létě podporovat populace blýskáčka řepkového.

Dusík, kejda a žížaly jako investice do půdy

Ing. Robotka doplnil, že meziplodiny jsou ideální pro podzimní aplikaci kejdy a digestátu, protože kořenový systém a biomasa udrží živiny v horní vrstvě půdy. Zvýšená aktivita žížal v těchto porostech navíc zlepšuje vsakování vody a provzdušnění profilu, což vrací investici do meziplodin v podobě stability výnosů.*

Úvodní snímek: Hlízky na kořenech vikve (prostřední rostlinky) Foto Jana Pančíková

Více informací naleznete v časopise Úroda č. 2/2026 na str. 62.