Meziplodiny se v posledních letech stávají středobodem hospodaření na orné půdě. S ústupem živočišné výroby, především chovu skotu, dochází k zúžení osevních postupů, k odvozu organické hmoty z pozemků a hnojení především průmyslovými hnojivy. Tam, kde chov skotu zůstal, se přechází na kejdové hospodářství, později dochází k výstavbě bioplynových stanic a s tím spojené velké produkci kvalitních tekutých hnojiv, ale s úzkým poměrem C : N. Při intenzivním hnojení tekutými organickými hnojivy dochází na některých pozemcích ke slévání půdy, následně se půda těžko zpracovává a celý efekt vlastního kvalitního hnojiva ztrácí na významu. V současné době se připravuje novela nitrátové směrnice, která opět cílí na zpřísnění limitů dusíku k jednotlivým plodinám. Za těchto okolností některým zemědělcům meziplodiny poslouží jako „akumulátor“ dusíku pro následné plodiny. V době vegetace budou dusík z půdy přijímat a po ukončení vegetace ho opět uvolňovat následným pěstovaným plodinám.
Zemědělec zaměřený pouze na rostlinnou produkci bez organického hnojiva by se měl zaměřit na zlepšující meziplodiny, např. plodiny vázající vzdušný dusík využitelný pro následné plodiny. V obilném osevním sledu je důležité se zaměřit na meziplodiny, které koření v jiné hloubce než pěstované obilniny. Hluboko kořenící meziplodiny, zajistí odčerpání proplavených živin z větších hloubek a jejich přeměnu na kvalitní biomasu, ze které se při jejím rozkladu zpřístupní živiny pro následné plodiny. Kombinací různých druhů meziplodin se docílí větší biodiverzity v krajině, ale především dojde k odběru a využití živin, které jsou pro některé rostliny nedostupné. Tuto funkci plní kořenové exudáty, které mají za úkol přeměnit živiny v půdě obsažené na přijatelnou formu pro pěstovanou meziplodinu, která při svém rozkladu tyto živiny poskytne hlavní plodině. Meziplodiny plní mnoho funkcí: dobírají živiny po předplodině, pozitivně reagují na organická hnojiva aplikovaná před, nebo v průběhu vegetace, chrání půdu před větrnou a vodní erozí, živí půdní mikro a makro edafon. V letních měsících zásadně ovlivňují mikroklima na pozemku, jak z pohledu nižší teploty půdy oproti holé půdě, tak i z pohledu využití ranní rosy, kdy rostlina z půdy vodu odčerpává ke svému růstu, ale na druhou stranu se ji snaží udržet v porostu a tím snižuje teplotu půdy.
Peluška
Z pohledu struktury půdy a pěstování následných plodin, se nejlépe chovají letní meziplodiny, v zimním období vymrzající. Před jejich založením je vhodné pozemek vyhnojit organickými hnojivy, meziplodiny po dobu své vegetace tato hnojiva plně využijí, pomaleji přechází do generativní fáze a přes zimní měsíce nedochází k proplavování dusíku do spodních vod. V jarních měsících se dle potřeb pěstovaných plodin redukovaně zpracuje půda a založí porost hlavní plodiny. Druhou variantou jsou meziplodiny nevymrzající, vysévané od poloviny září do počátku listopadu. Jsou to plodiny pěstované za účelem využití statkových hnojiv v zimních měsících, aplikovaných do zákazu hnojení z pohledu legislativy. Další jejich funkcí je umožnit zakládat porosty kukuřice na erozních pozemcích metodou strip-till. V osevních postupech zaměřených na pěstování kukuřice mají významnou roli jako přerušovač po sobě pěstované kukuřice. Od poloviny září se nejlépe hodí žito, v pozdějším termínu ozimý ječmen a v průběhu října ozimý oves a ozimá peluška. Jak se posunuje termín setí k zimnímu období, posunuje se i vlastní sklizeň. Všechny tyto porosty pozitivně reagují na včasné jarní přihnojení tekutými statkovými hnojivy, pokud jsou pozemky vhodné k přejezdům aplikační techniky. Sklizňové okno těchto plodin je od poloviny dubna až do poloviny května, záleží na průběhu jara a nadmořské výšce. U těchto meziplodin je dobré mít na paměti, že při čekání na množství píce se nesmí posunout setí kukuřice za obvyklý termín pro danou lokalitu, jinak hrozí snížení výnosu kukuřice. Je to jeden ze způsobů, jak si zajistit kvalitní krmivo pro zvířata, splnit protierozní opatření, přerušit kukuřici v osevním postupu a částečně vrátit organickou hmotu do půdy.
Produkce kvalitní organické hmoty, která je vypěstovaná na poli v mezidobí a s rozmyslem využitá na pozemku, splní mnoho funkcí od ochrany před erozí, přes fixaci živin, až po výživu jak hlavních plodin, tak jako potrava pro organismy žijící pod povrchem. Každý člověk by měl mít na paměti, že jen zdravá půda plná života, poskytne úrodu současným i budoucím generacím.*
Pavel Němec,
regionální obchodní zástupce,
KWS Osiva s.r.o.
