Menu
e-shop
Cílem článku zveřejněném v časopise Úroda (8/2025) autorkami z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací bylo porovnat ekonomické aspekty pěstování ozimé pšenice na vybraných farmách v EU (Česká republika, Německo, Rakousko, Maďarsko a Polsko) v letech 2022 a 2023. Toto období bylo charakteristické výraznými změnami jak v cenách zemědělských vstupů, tak v realizačních cenách pšenice. K vyhodnocení byla využita data z mezinárodní sítě agri benchmark Cash Crop, která čerpá z tzv. typických farem jednotlivých zemí.
České farmy dosahovaly nižších hektarových výnosů, podobně jako farma v Rakousku, Maďarsku a jedna z polských farem (PL730WO). Naopak vysokých výnosů (7–9,5 t/ha) dosáhly především farmy v Německu a dvě další polské farmy. Rok 2023 byl z hlediska výnosů příznivější, přičemž více než polovina sledovaných farem zaznamenala meziroční nárůst.
Náklady na založení porostu i v roce 2023 na většině farem dále rostly. Největší rozdíly byly patrné u výdajů na hnojiva, kde vývoj odrážel jak změny cen, tak množství aplikovaných vstupů. Tyto náklady se meziročně měnily v rozmezí od poklesu o 32,3 % po nárůst o 26,6 %. Rostoucí trend byl patrný také u nákladů na osivo a prostředky na ochranu rostlin.
V oblasti provozních a ostatních výdajů došlo k významnému růstu nákladů na mechanizaci – v průměru o 18,8 %. Zvýšily se rovněž mzdové náklady, a to jak u najaté pracovní síly (průměrně o 5 %), tak u rodinných pracovníků (o 6 %).
U všech sledovaných farem došlo k poklesu tržeb na hektar, což bylo primárně způsobeno nižší realizační cenou pšenice. V případech, kde byl pokles tržeb méně výrazný, se jednalo o pozitivní vliv růstu hektarového výnosu. Nižší tržby se pak promítly i do poklesu účetního a ekonomického zisku u všech zkoumaných farem.
Podrobné informace k tomuto tématu přináší příloha časopisu Úroda s názvem Pšenice v článku autorek Ing. Zdeňky Náglové, Ph.D., a Ing. Marcely Mackové z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Praha.*
