Cílem příspěvku kolektivu z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) publikovaném v časopisu Úroda je srovnání ekonomiky pěstování ozimé pšenice ve vybraných evropských zemích v letech 2015–2017. Srovnání je založeno na využití tzv. typických farem, které reprezentují obvyklou strukturu plodin, výměru, technologické postupy, způsoby zpracování půdy a další charakteristiky farem typické pro danou zemi a region.
Komparace probíhá v základních ukazatelích – hektarový výnos, hrubý výnos a ekonomické náklady, ekonomický a účetní zisk, struktura provozních nákladů a celkové náklady na půdu. Výsledky jsou přepočteny na produkční jednotku – tunu nebo hektar. Zároveň je posuzován vliv poskytovaných podpor na ziskovost pěstování dané plodiny.
Z provedené mezinárodní komparace ekonomických ukazatelů pěstování ozimé pšenice vyplývá, že Česká republika dosahuje nižších hektarových výnosů, které jsou především důsledkem již několikaletého nepříznivého počasí. Kladně lze ohodnotit, že oproti konkurentům má ČR nižší ekonomické náklady díky nízkým nákladům ušlých příležitostí, jelikož k hospodaření využívá spíše pronajatou půdu s nízkým nájemným a nevyužívá práci rodinných příslušníků. Nízké náklady má však i Francie, která dosahuje vysokých hektarových výnosů i ekonomického zisku včetně podpor. S vysokými náklady se potýkají Dánsko a Polsko, které v důsledku této skutečnosti vykazují nejvyšší záporné ekonomické zisky, uvádějí autorky článku Ing. Zdeňka Náglová, Ph.D., a Ing. Marcela Remešová z ÚZEI.
Potvrzují dále, že dotace jednoznačně ovlivňují ekonomické výsledky podniků, a to velmi pozitivně. Bez podpor by řada farem nevykazovala ekonomický ani účetní zisk. Většina farem k hnojení využívá především dusík. České podniky patří k farmám s nižším množstvím aplikovaných hnojiv. Výsledky srovnání potvrzují, že ne vždy je s rostoucím množstvím hnojiv dosahováno i vyšších výnosů. Problematickou oblastí pro české farmy jsou vysoké provozní náklady, hlavně u jihomoravského podniku. Hlavním cílem pro zlepšení konkurenceschopnosti by měla být právě optimalizace nákladových položek, zejména pracovních nákladů a nákladů na stroje.
Značné rozdíly byly nalezeny ve využívání půdy k hospodaření. V ČR je obecně nízké pachtovné na půdu, což snižuje celkové náklady a zvyšuje zisk (a tím i konkurenceschopnost) českých farem, doplňují autorky.*
Více informací přináší článek v únorovém vydání časopisu Úroda (2/2019, str. 20–25).
