Má čirok budoucnost jako energetická plodina – ano, nebo ne?

Čirok je jednou z nejvíce rozšířených a historicky nejdéle pěstovaných plodin. V současné době je jeho zrnová forma pátou nejpěstovanější obilninou světa. Velkou perspektivu má využití, zejména energetické a technické, i ostatních forem čiroku, jako jsou cukrový, travnatý (pícninový) a kombinované formy. Obecně jsou možnosti využití všech forem velmi široké. Čirok lze využít pro potravinářské, krmivářské, technické a energetické účely. V poslední době zaznamenává razantní nárůst využití čiroku při produkci bioplynu a etanolu jako paliva z biomasy. Dále je vhodný jako kvalitní krmná plodina díky vysokému obsahu cukrů, velmi dobré stravitelnosti a velkému výnosu zelené silážní hmoty.

Vlastnostmi i vzhledem je čirok nejblíže kukuřici, využívají i stejný typ C4 („rychlé“) fotosyntézy, která probíhá v optimálních podmínkách dokonce ještě rychleji než u kukuřice. Na výběr druhu půdy není nijak náročný, nevhodné pro pěstování jsou pouze půdy studené a zamokřené. Čirok má však vyšší teplotní nároky než kukuřice, zato výborně odolává suchu a osvojuje si živiny i z hlubších půdních horizontů. Ve srovnání s kukuřicí má dvojnásobné množství kořenových vlásečnic na jednotku hlavních kořenů a specifický povrch listů, který snižuje odpar. Potřebuje proto asi o třetinu vody méně než kukuřice a v extrémním suchu má dokonce schopnost přejít do klidového stavu a obnovit růst až v souvislosti s nadcházejícími dešti.

Ve srovnání s kukuřicí má čirok následující výhody a nevýhody:

1. V optimálních podmínkách je výkonnější kukuřice, čirok ji překoná za tepla a v horších půdních podmínkách.
2. Při pěstování pro přímou sklizeň mohou být zdůvodněním náhrady kukuřice za čirok aridní podmínky (platí 300–500 mm hranice ročního úhrnu srážek), málo úrodná (písčitá) půda nebo problémy s výskytem škůdců (například Diabrotica).
3. Čirok má nižší pěstební náklady, neboť je méně náročný na půdu, hnojení a pesticidy. Herbicidní ochrana je levná a jednoduchá.
4. Čirok je náročný na teplo a vyžaduje pozdní setí (asi 10–20 dnů po kukuřici). V Německu se proto stále více prosazuje jako následná plodina po žitu na zeleno, ozimém ječmeni na GPS nebo po jarní sklizni víceleté pícniny. Vícesečné čiroky jsou velmi hodnotnou pícninou pro přežvýkavce.
5. Erozní koeficient se v USA u čiroku uvádí o třetinu až polovinu nižší než u kukuřice.
6. Porosty čiroku netrpí poškozením divokou zvěří, zejména divokými prasaty, což je v podmínkách ČR velmi palčivým problémem u kukuřice.

Úspěšné pěstování čiroku v podmínkách mírného klimatického pásma ještě vyžaduje mnoho podpory ze strany výzkumné základny států Evropské unie, ale již dnes lze čirok považovat za perspektivní plodinu pro všestranné využití v praxi s obrovským příslibem do budoucna, zejména s ohledem na globální klimatické změny a častější výskyt sucha.*