Má aplikace pesticidů negativní vliv na drobnou zvěř – ano, či ne?

Když se rozhlédnete z polní cesty na rozlehlé lány kolem sebe, z drobné zvěře uvidíte nejčastěji bažanty, zajíce, nějakého dravce kroužícího na obloze a možná kopeček hlíny jako důkaz přítomnosti krtka a také třeba zaslechnete zašustění v nedalekém keři – to zrovna proběhl nějaký rejsek nebo myš chomáčem suché trávy. Méně vídané bývají kuny, lasičky, jezevci, divoké kočky, koroptve a další. Původním habitatem drobné zvěře nebývala pole, tato zvěř se na obdělávané plochy začala stěhovat v době, kdy postupně ubývala jejich přirozená stanoviště a kdy zvěř zjistila, že alespoň v některých obdobích je shánění potravy na polích snazší než v jejich přirozeném prostředí.

Dnes tedy zvířata živící se semeny konzumují jak semena kulturních plodin, tak také semena plevelů. Herbivorní ptáci a savci se živí hlavně zelenými částmi rostlin, a to jak polních plodin, tak ostatních rostlin a také vodními řasami. Insektivorní zvířata se živí jak užitečným hmyzem, tak také hmyzími škůdci. Hlodavci žijící v norách v zemi při dolování svých obydlí poškozují porosty, ale jejich působení má i pozitivní vliv na půdu – provzdušňují, napomáhají zasakování vody, zatahují zásoby pod zem, které stejně jako jejich trus slouží jako zdroj organické hmoty v půdě.

Pesticidy mají vliv na drobnou zvěř, a to jak přímo konzumací ošetřené potravy, tak nepřímo vlivem činnosti na ošetřovaných plochách – těžká technika zabíjí jedince i celá hnízda. Obecně se účinky pesticidů liší u různých organismů – nemusí jít o požití smrtelné dávky, která zahubí jedince v několika dnech, ani o poškození vnitřních orgánů, které je možné odhalit při pitvě po testování. Může jít o zvýšený výskyt rakoviny a mutací, přenos látek potravním řetězcem nebo o nenápadné změny v chování jedinců. Takovými změnami jsou například: neschopnost útěku před predátorem, změny v namlouvacích rituálech. Účinek může nastat až po rozložení látky na metabolity nebo aditivním či synergickým působením více látek.

Při registraci účinných látek a poté i přípravků v rámci EU je vždy hodnocen vliv na necílové organismy. Výsledky hodnocení musí prokázat, že účinek by neměl vést k akutním otravám ani chronickým vlivům na organismy. Při testech se také sledují behaviorální změny, které napoví, jestli má účinná látka vliv na chování jedinců. Při hodnocení se snažíme předejít negativnímu vlivu přípravků na necílové organismy navržením opatření ke snížení rizik v případech, kde je to potřeba. Tato opatření jsou uváděna na etiketách přípravků, proto je třeba údaje na etiketách důsledně dodržovat. Také jakékoli úhyny a otravy, které je možné řádně prošetřit a určit jejich příčinu, napomáhají ochraně necílových organismů v budoucnosti.

Jaký by mohl mít vliv na krajinu a ekosystémy výrazný úbytek nebo vymizení drobné zvěře? Určitě negativní - celkové narušení potravního řetězce, úbytek dravých ptáků a drobných lovců z krajiny, přemnožení hmyzích škůdců a vyšší procento vzešlých plevelů na polích, ztráta organické hmoty z půdy, snížené zasakování vody do půdy (s narůstajícími teplotami je třeba, aby si půda vodu udržela). Proto je důležité chránit a hodnotit riziko pro všechny úrovně potravního řetězce.*