Lze ušetřit náklady v řepce?

Na odborném semináři Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., v Praze-Ruzyni vystoupil doc. Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze s přednáškou věnovanou technologii pěstování ozimé řepky a možnostem snižování nákladů. Jeho závěry možná překvapí, prostor pro skutečné úspory je menší, než mnozí pěstitelé doufají – ale existuje.

Náklady a tržby nejsou v rovnováze

Řepka patří k nejnákladnějším polním plodinám vůbec. Tato skutečnost by sama o sobě nemusela být zneklidňující, kdyby s náklady rostly i tržby. Jak doc. Bečka ale doložil, za posledních dvacet let vzrostly náklady více než dvojnásobně, zatímco realizační cena řepky se zvýšila jen 1,8krát. Výsledkem je postupný pokles rentability pěstování.

Situaci dále komplikuje stagnace výnosů. Zatímco mimoevropští pěstitelé, jako jsou například Indie, Čína, Kanada nebo Austrálie, zaznamenávají postupný nárůst hektarových výnosů, v EU včetně České republiky výnosy spíše stagnují, nebo dokonce klesají s ohledem na vývoj restrikcí. Celkové plochy řepky se celosvětově navyšují – podle Ing. Bečky se počítá asi o 200 000 ha; česká statistika naopak hlásí pokles meziročně o 25 000 ha. „Doufejme, že se udržíme na 300 000 ha ke sklizni,“ uvedl doc. Bečka. Přestože poukázal na některé negativní trendy, vyzdvihl řepku jako výbornou předplodinu, která do půdy vrací cennou organickou hmotu. Na poli po ní zůstává 10 až 15 t posklizňových zbytků/ha, což je přínos, který jiné plodiny běžně nenabízejí.

Největší položka i příležitost

Hnojiva patří u řepky k největším položkám přímých nákladů, a nabízejí tak určitý prostor pro úspory prostřednictvím optimalizace. Podzimní hnojení považuje doc. Bečka za velmi důležité. V pokusech se mu osvědčují zejména hnojiva s inhibitorem nitrifikace, která prodlužují dostupnost dusíku až do jara. To může být klíčové v situaci, kdy se nepodaří včas vstoupit do porostu. Zároveň upozornil, že obecné pravidlo o dostatečné zásobě dusíku po luskovinách či jetelovinách nemusí vždy platit. Ve stresových podmínkách totiž může být aktivita hlízkových bakterií i fixace dusíku výrazně nižší. „Apeluji na to, aby se pravidelně prováděly analýzy obsahu N_min v půdě,“ zdůraznil.

U jarního hnojení prosazuje co nejčasnější vstup do porostu, především kvůli riziku jarního sucha. Úspory přitom vidí ve slučování dávek, například při použití stabilizovaných či obalovaných hnojiv, což snižuje nejen náklady na hnojiva, ale i počet přejezdů. Zároveň však varuje před paušálním stanovováním dávek dusíku. Základem by mělo být bilanční hnojení, přičemž orientační odběrový normativ činí přibližně 50 kg dusíku na tunu výnosu. Doporučuje také věnovat větší pozornost přihnojení dusíkem do květu (LovoCan, močovina) a mikroživinám. Za jednu z příčin loňského opadu generativních orgánů označil nedostatek boru. Analýzy totiž ukázaly, že rostlinám tato živina chyběla, zejména kvůli zhoršené přijatelnosti v podmínkách sucha.

Určitý prostor pro úspory vidí u regulace růstu. Zatímco podzimní ošetření má podle doc. Bečky své opodstatnění, jarní regulace naráží na kratší aplikační okno i horší kondici porostů po zimě, a tím i nižší efektivitu. Pokud už k ní pěstitelé přistoupí, doporučuje šetrné řešení v podobě kombinace difenoconazole + paclobutrazole, močoviny a bóru. U polotrpasličích odrůd navíc považuje regulaci za zbytečnou. Větší smysl podle něj dává podpora regenerace porostu cílenou listovou výživou a stimulací.

Insekticidy a fungicidy: šetřit opatrně

Výrazné úspory v insekticidní ochraně řepky podle doc. Bečky hledat nelze. Klíčové je především správné načasování zásahů, zejména proti stonkovým krytonoscům. Situaci komplikuje nižší účinnost dostupných přípravků i prodlužující se období náletů – entomologové dnes zaznamenávají výskyt těchto škůdců dokonce už na podzim a kladoucí samičky lze výjimečně nalézt i v době kvetení. O to důležitější je maximalizovat účinnost aplikací: volit správný termín, okyselovat postřikovou jíchu, přidávat smáčedla a na začátku ochrany využít levnější pyretroidy, zatímco systémové insekticidy ponechat až pro následný zásah, uvedl řečník.

U blýskáčka řepkového je stále výraznějším problémem rezistence k pyretroidům, která se navíc regionálně liší. Účinnost těchto přípravků lze zvýšit opět úpravou pH postřikové jíchy, použitím pomocných látek či aplikací v chladnější části dne. Ochranu je přitom podle doc. Bečky vhodné směřovat do fáze zeleného až žlutého poupěte. Naopak zásahy v době kvetení často nepřinášejí očekávaný efekt – kvůli vysokým teplotám a intenzivnímu slunečnímu záření jejich účinnost klesá, zatímco roste riziko pro včely i přirozené nepřátele škůdce. Právě v této době jsou totiž aktivní parazitoidi blýskáčků, kteří jsou na insekticidy velmi citliví, upozornil řečník. Insekticidní aplikace během kvetení tak mohou být nejen málo účinné, ale i kontraproduktivní a zároveň podporovat další selekci rezistentních populací blýskáčka. „Ošetření má v tomto období smysl pouze při mimořádně silném výskytu šešulových škůdců. Naopak omezení počtu zásahů proti stonkovým krytonoscům a blýskáčkovi před květem může vést k citelným ztrátám na výnosu,“ dodal doc. Bečka.

Ani u fungicidní ochrany podle řečníka nelze čekat výrazné úspory. Fungicidy zůstávají důležitým intenzifikačním prvkem s přímým vlivem na zdravotní stav porostu i výnos. Pokusy navíc ukazují, že nižší dávky dusíku mohou přispět ke zdravější řepce, protože rostliny netvoří tak křehká pletiva. I to je proto třeba při hnojení zohlednit. Při vyšší intenzitě dusíkaté výživy je pak zásadní udržet celý systém v rovnováze.

Úvodní fotografie: Náklady v řepce snižovat lze, ale rozumně Foto Barbora Venclová