Lze omezit nouzové dozrávání řepky – ano, nebo ne?

Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.

se dlouhodobě zabývá problematikou integrované ochrany olejnin a obilnin proti škodlivým organizmům na katedře ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze (ČZU)

Nouzové dozrávání ozimé řepky způsobené postupným odumíráním kořenového systému patří v současné době k hospodářsky nejvýznamnějším fytopatologickým problémům. Odhaduje se, že výnosové ztráty způsobené předčasným dozráváním řepky mohou dosáhnout 50–80 %. U široké zemědělské veřejnosti převažuje názor, že původcem jsou především zástupci půdních hub rodu VerticilliumV. longisporum a V. dahliae, kteří jsou běžně determinováni v kořenech a v půdě prakticky ve všech pěstitelsky významných oblastech řepky v Evropě. Na základě poznatků získaných Ing. Evou Zuskovou a Mgr. Veronikou Konradyovou, Ph.D., na katedře ochrany rostlin ČZU v Praze v posledních letech jsme přesvědčeni, že na poškození kořenů se podílí i další původci, například Leptosphaeria maculans (fomová hniloba brukvovitých) nebo Sclerotinia sclerotiorum (bílá hniloba brukvovitých). Symptomatická diagnostika jmenovaných chorob v polních podmínkách na kořeni je obtížná a nespolehlivá, spolehlivé výsledky lze získat pouze laboratorními metodami.

Přímá chemická ochrana postřikem, která je registrovaná a účinná proti jmenovaným původcům chorob na nadzemních částech řepky, rozvoj chorob na kořeni prakticky neovlivňuje. To nutně vyvolává potřebu odhalit příčinu stále rostoucího výskytu a hledat méně obvyklé způsoby ochrany.

Na rozvoj a zdravotní stav kořenového systému každé rostliny má velký vliv půda a její fyzikální a biologické vlastnosti. Kvalita půdy se v celé České republice v posledních letech výrazně zhoršila. Půdy jsou utužené, obsahují málo organické složky, a zejména se významně snižuje druhová různorodost (biodiverzita) všech půdních mikroorganizmů. Hlavní příčiny související s nízkým stavem hovězího dobytka jsou známé. Situaci ještě zhoršuje v posledních letech sucho a přívalové srážky. Oslabený kořen nedokáže odolávat tlaku odolných patogenů, které v druhově chudé půdě nemají dostatek konkurujících antagonistických mikroorganismů.

Strategie ochrany proti původcům chorob kořenů by měla být založena na šlechtění odrůd řepky na rezistenci, omezení poškození kořenů škůdci (zejména larvami květilky zelné) a podporou antagonistických mikroorganizmů využitím cílené aplikace biologických preparátů. Do zkoušek jsou zařazeny přípravky na bázi bakterií a hub: Prometheus (Pseudomonas), Hirundo (Bacillus), Serenade (Bacillus subtilis), Gliorex (Clonostachys a Trichoderma), Polyversum (Pythium oligandrum), Clonoplus (Clonostachys). Uvedené mikroorganizmy je nutné aplikovat do půdy brzy na jaře, kdy pravděpodobně dochází k infekci kořenů. Aplikace postřikem na list a „zapravení“ bioagens srážkovou vodou do půdy je nespolehlivé. Mnohem účinnější by mohla být cílená aplikace mělko do půdy ke kořenům. Vhodná aplikační technika vybavená GPS navigátory bude stále dostupnější. Vážnějším problémem může být změna systému pěstování řepky na technologie preferující širší řádky nebo dvojřádky, které umožní bezproblémové zapravení biopřípravků a hnojiv v blízkosti kořenů bez jejich poškození. Na ověření účinnosti biopreparátů, způsobu aplikace metodami precizního zemědělství a ekonomické návratnosti změněné technologie pěstování se již nyní pracuje.*

Ing. Jiří Havel, CSc.

se zabývá ochranou olejnin proti škodlivým činitelům a agrotechnikou máku a řepky

Ano, nouzové dozrávání řepky je možné do určité míry omezit. K nouzovému dozrávání dochází narušením přísunu vody a živin do šešulí vlivem poškození stonku. Jednou z příčin je napadení stonku houbami Sclerotinia sclerotiorum, Phoma lingam a Verticilium sp. Napadení hlízenkou a fomou lze do značné míry řešit fungicidy, ty ale nejsou příliš účinné na Verticilium sp. Výskyt verticilia lze omezit správnou agrotechnikou, hlavně dodržováním dostatečného časového odstupu u brukvovitých plodin včetně meziplodin. Pokud někdo pěstuje řepku na témže pozemku každý třetí rok, tak musí počítat s vyšším výskytem houbových chorob i přes intenzívní používání fungicidů.

Další příčinou je poškození stonku vlivem nedostatku nebo nadbytku vody v půdě. Nejčastější je na vině utužená podorniční vrstva. Kořeny řepky zůstávají v orniční vrstvě a nemohou prorůst do hloubky. V případě sucha orniční vrstva rychle vyschne a rostliny předčasně zaschnou, protože se nedostanou k vodě v hlubších vrstvách půdy. Pokud je mokro, voda na takových místech špatně zasakuje a rostlinám kvůli přemokření uhnívají kořeny.

Asi nejméně často se vyskytuje nouzové dozrávání způsobené žírem larev stonkových krytonosců. Ochranu proti krytonoscům pěstitelé většinou nezanedbávají, tam se spíš vyskytují nadbytečné aplikace než neprovedená ochrana. Pokud se kladení vajíček krytonosců hodně protáhne, jedno ošetření je nemusí dostatečně potlačit, i když bylo jeho načasování správné. V takovém případě je potřeba, aby následné ošetření směrované proti blýskáčkům mělo dobrou účinnost i na krytonosce. Pokud se na pozdější ošetření proti blýskáčkům použije přípravek, který na krytonosce neúčinkuje, může být v tomto případě poškození stonků značné.

Projev nouzového dozrávání do značné míry ovlivňuje průběh počasí. Je běžně známo, že vhodná vlhkost a teplota ve správnou dobu výrazně zvyšují riziko výskytu houbových chorob. Už není tak známo, že počasí ovlivňuje i výskyt škůdců. Blýskáčci a krytonosci přezimují jako dospělci v půdě a v té době jsou citliví na průběh zimy. Jsou adaptovaní na mrazy, mírná zima s teplotami kolem nuly jim nesvědčí. Po takové zimě je jejich výskyt výrazně nižší. Také sněžení v dubnu a květnu, jaké bylo například 3. 5. 2012 a 17.–26. 4. 2017 výskyt těchto škůdců výrazně omezuje. Pozdní sníh je velmi dobrý přírodní insekticid, počty obou škůdců srazil na zlomek původního výskytu, a tak to v tom roce už zůstalo.

Omezení nouzového dozrávání vyžaduje komplexní přístup, jednotlivé agrotechnické zásahy mají samy o sobě jen omezený vliv. Agrotechnické chyby se zpravidla nedají vykompenzovat zvýšeným podílem chemické ochrany, dodržování správných agrotechnických zásad je proto důležitou součástí systému integrované ochrany polních plodin. Zbytečně časté používání pesticidů je cesta do zkázy, protože urychluje nástup rezistence. Vývoj nových přípravků je stále dražší a obtížnější, za již neúčinné přípravky proto nemusí být k dispozici adekvátní náhrada.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *