Nouzové dozrávání ozimé řepky způsobené postupným odumíráním kořenového systému patří v současné době k hospodářsky nejvýznamnějším fytopatologickým problémům. Odhaduje se, že výnosové ztráty způsobené předčasným dozráváním řepky mohou dosáhnout 50–80 %. U široké zemědělské veřejnosti převažuje názor, že původcem jsou především zástupci půdních hub rodu Verticillium – V. longisporum a V. dahliae, kteří jsou běžně determinováni v kořenech a v půdě prakticky ve všech pěstitelsky významných oblastech řepky v Evropě. Na základě poznatků získaných Ing. Evou Zuskovou a Mgr. Veronikou Konradyovou, Ph.D., na katedře ochrany rostlin ČZU v Praze v posledních letech jsme přesvědčeni, že na poškození kořenů se podílí i další původci, například Leptosphaeria maculans (fomová hniloba brukvovitých) nebo Sclerotinia sclerotiorum (bílá hniloba brukvovitých). Symptomatická diagnostika jmenovaných chorob v polních podmínkách na kořeni je obtížná a nespolehlivá, spolehlivé výsledky lze získat pouze laboratorními metodami.
Přímá chemická ochrana postřikem, která je registrovaná a účinná proti jmenovaným původcům chorob na nadzemních částech řepky, rozvoj chorob na kořeni prakticky neovlivňuje. To nutně vyvolává potřebu odhalit příčinu stále rostoucího výskytu a hledat méně obvyklé způsoby ochrany.
Na rozvoj a zdravotní stav kořenového systému každé rostliny má velký vliv půda a její fyzikální a biologické vlastnosti. Kvalita půdy se v celé České republice v posledních letech výrazně zhoršila. Půdy jsou utužené, obsahují málo organické složky, a zejména se významně snižuje druhová různorodost (biodiverzita) všech půdních mikroorganizmů. Hlavní příčiny související s nízkým stavem hovězího dobytka jsou známé. Situaci ještě zhoršuje v posledních letech sucho a přívalové srážky. Oslabený kořen nedokáže odolávat tlaku odolných patogenů, které v druhově chudé půdě nemají dostatek konkurujících antagonistických mikroorganismů.
Strategie ochrany proti původcům chorob kořenů by měla být založena na šlechtění odrůd řepky na rezistenci, omezení poškození kořenů škůdci (zejména larvami květilky zelné) a podporou antagonistických mikroorganizmů využitím cílené aplikace biologických preparátů. Do zkoušek jsou zařazeny přípravky na bázi bakterií a hub: Prometheus (Pseudomonas), Hirundo (Bacillus), Serenade (Bacillus subtilis), Gliorex (Clonostachys a Trichoderma), Polyversum (Pythium oligandrum), Clonoplus (Clonostachys). Uvedené mikroorganizmy je nutné aplikovat do půdy brzy na jaře, kdy pravděpodobně dochází k infekci kořenů. Aplikace postřikem na list a „zapravení“ bioagens srážkovou vodou do půdy je nespolehlivé. Mnohem účinnější by mohla být cílená aplikace mělko do půdy ke kořenům. Vhodná aplikační technika vybavená GPS navigátory bude stále dostupnější. Vážnějším problémem může být změna systému pěstování řepky na technologie preferující širší řádky nebo dvojřádky, které umožní bezproblémové zapravení biopřípravků a hnojiv v blízkosti kořenů bez jejich poškození. Na ověření účinnosti biopreparátů, způsobu aplikace metodami precizního zemědělství a ekonomické návratnosti změněné technologie pěstování se již nyní pracuje.*
