I s ohledem na povětrnostní podmínky posledních let se o škůdcích kukuřice příliš nemluvilo. Ochranu proti nim nelze opomíjet. V některých letech ale dojde k lokálnímu silnému výskytu konkrétních druhů, které mohou značně poškodit porosty. V letošním roce bylo na začátku vegetace kukuřice chladno, což na jedné straně zpomalilo vývoj rosltin a na straně druhé prospělo jednomu z jejích škůdců – drátovcům.
Společnost na semináři KWS OSIVA, s. r. o., ve spolupráci s akciovou společností ZD Krásná Hora nad Vltavou uspořádala letos v září seminář Den kukuřice 2020. Jeho součástí bylo hodnocení letošního ročníku z pohledu silážní kukuřice. Ing. Karel Prokeš, Ph.D., ze společnosti KWS OSIVA se ve svém příspěvku věnoval hlavním škůdcům, proti kterým je třeba porosty kukuřice chránit.
Problém najdeme v půdě
O škůdcích v kukuřici se poměrně dlouho nemluvilo. Především v posledních teplých a suchých letech. V roce 2020 se ale situace změnila,“ upozorňoval Ing. Prokeš. Jedním z významných škůdců jsou drátovci. Právě jim letošní počasí na počátku vegetace vyhovovalo. Chladnější a vlhčí květen a červen způsobily pozvolný růst a vývoj kukuřice. Drátovec měl v tomto čase ideální podmínky pro svůj rozvoj.
Drátovci jsou podlouhlé larvy kovaříků. Mají žluto- až tmavohnědou barvu a dorůstají délky až 30 mm. Objevit je můžeme v půdě, kde žijí do hloubky 30 cm. „V letošním roce jsme jejich výskyt zaznamenali na více místech,“ potvrdil Ing. Prokeš. Drátovci způsobují největší škody na klíčících rostlinách tím, že překousávají kořeny a klíčky nebo vykusují jamky do klíčícího zrna a podzemních částí stébel. Napadení se projevuje ohniskově. Mladé rostliny, pokud vůbec vzejdou, brzy vadnou a odumírají. „Agronomové tohoto škůdce zaznamenají v okamžiku, kdy se v porostu objeví prázdná místa. Silně mezerovitý a nevyrovnaný porost je typickým příznakem. Vedle naprosto zdravé rostliny najdeme jinou zakrslou a živořící. V ten moment se někdy začne v podniku řešit, zda nešlo o nekvalitní osivo, ale pokud se podíváme do půdy, objevíme pravý důvod poškození,“ popisuje své zkušenosti Ing. Prokeš.
Jak předejít škodám
„Běžně se uvádí, že drátovcům vyhovuje, pokud se s půdou příliš nehýbá. Častější výskyt proto můžeme čekat tam, kde se pěstovaly víceleté pícniny. To ale v letošním roce neplatilo. Silné napadení jsme pozorovali dokonce ve vyšších polohách, konkrétně na Vysočině, častěji než například na jihu Moravy,“ uvedl Ing. Prokeš. Kromě škod na začátku vegetace napadali drátovci rostliny kukuřice i v jejím průběhu, konkrétně i ve fázi sloupkování (fáze 1. a 2. kolénka).
Jak připomněl zástupce společnosti KWS OSIVA, o ekonomické škodlivosti lze hovořit v okamžiku, kdy drátovci zlikvidují na jednom hektaru pět tisíc rostlin. Přitom tohoto úbytku si často ani nevšimneme, varoval Ing. Prokeš. „Výraznou ekonomickou ztrátu již musíme počítat, jestliže je zasaženo deset tisíc rostlin,“ uvedl. Jedna rostlina váží v době sklizně na siláž asi 0,5 kg. Při výpadku deseti tisíc rostlin tak pěstitel přichází o pět tun zelené hmoty, což představuje finanční ztrátu přibližně 3000 korun.
Podle Ing. Prokeše i zkušenosti z letošního roku ukazují, že nelze spoléhat na agrotechnická opatření, jako je zpracování půdy. Ochranu proti drátovcům nezajistí ani střídání plodin. Jedinou možností je tak aplikace půdních insekticidů buď formou granulí anebo insekticidní moření osiva. Společnost KWS OSIVA používá u svých osiv kukuřice mořidlo Force CS 20. „Při použití osiva s tímto mořidlem musí zemědělci na jeden hektar počítat přibližně s cenou asi o 1300 korun vyšší. Uvedená investice se ale vrátí v okamžiku, kdy se podaří zvýšit, respektive udržet hektarový výnos o dvě tuny vyšší,“ vypočítal Ing. Prokeš.
Více v některém z příštích čísel týdeníku Zemědělec.
