Menu
e-shop
Obchodní družstvo Soběšice patří k podnikům, které trvalé travní porosty nevnímají jako samozřejmost, ale jako stěžejní zdroj obživy. Právě důsledná péče o louky a pastviny, jejich pravidelná obnova, cílené hnojení a přesně načasovaná sklizeň stojí za špičkovou kvalitou senáží i vysokou užitkovostí dojnic. Na tuto dlouhodobě budovanou praxi dnes navazuje také spolupráce se společností SEED SERVICE, s. r. o., která nabízí komplexní program péče o trvalé travní porosty. Ten do systému podniku vnáší další odborný pohled na půdu a pratotechniku v návaznosti na výživu dojnic.
Obchodní družstvo Soběšice hospodaří spolu se svými dceřinými společnostmi na celkové výměře 2856 hektarů zemědělské půdy. Zásadní roli přitom hrají trvalé travní porosty – louky a pastviny, které zabírají téměř 1600 hektarů (zhruba 1000 ha z nich spadá do ekologického režimu). Právě tento poměr podle ředitele družstva Ing. Františka Trnky zásadně určuje charakter výroby. „Podnik z luk doslova žije,“ říká. Orná půda vzhledem k hospodaření v nadmořské výšce mezi 400 až 900 m n. m. zaujímá „pouze“ kolem 1250 ha.
Agronom Ing. Miroslav Kolář představil druhové složení plodin na orné půdě, kde pěstují v první řadě kukuřici na siláž, a to zhruba na 500 ha s výnosy kolem 42 t/ha. Vzhledem k vyšší erozní ohroženosti některých pozemků používají technologii strip-till, kdy se osvědčila i kombinace po žitu sklizeném na zeleno. Z obilnin připadá 400 ha na ozimou pšenici, přibližně 130 ha na tritikale a 70 až 80 ha na jarní sladovnický ječmen. Výnosy sladovnického ječmene dosahují 6 až 6,5 t/ha, zatímco u ozimých obilnin překračují 7 t/ha. Významné místo v osevním postupu zaujímají také brambory (40 ha sadbové, 50 ha škrobárenské), pěstované přibližně na 90 ha s výnosy okolo 35 až 40 t/ha. Osevní postup dále zahrnuje pícniny na orné půdě, které podnik zařazuje kvůli zajištění bílkovinné složky v krmné dávce i splnění dotačních podmínek.
Rostlinná produkce tak přímo reaguje na potřeby živočišné výroby. Podnik chová přibližně 3000 kusů skotu, z toho asi 1100 dojnic holštýnského plemene a kolem 350 masných krav plemen masný simentál a aberdeen angus. Na živočišnou výrobu navazuje i bioplynová stanice o výkonu 750 kW umístěná přímo v Soběšicích. Celý podnik tak funguje jako vzájemně propojený organismus, který zároveň plní i edukační roli při pravidelných exkurzích pro veřejnost.
V Soběšicích se trvalým travním porostům nevěnují okrajově, ale systematicky. A právě v tom se podnik odlišuje od mnoha českých farem, kde jsou louky a pastviny často jen plochou, která se poseče, aniž by dostávala odpovídající péči.
Obhospodařování luk má v podniku pevný řád. Rozhoduje přitom nejen počet sečí, ale i jejich přesné načasování – první seče obvykle začínají koncem května, poslední pak uzavírají sezónu až v říjnu. „U intenzivních porostů jsou ideální čtyři seče ročně, pokud je dostatek vláhy,“ říká Ing. Trnka s tím, že loni patřily čtvrté seče k nejlepším v historii podniku. Obsah dusíkatých látek v senážích se pohyboval mezi 17 až 20 %, místy i více než 20 %, a vysoká byla také jejich stravitelnost.
Za těmito výsledky stojí souhra i několika dalších faktorů. Základem je dlouhodobá obnova porostů orbou – po totální obnově je dnes zhruba 250 ha. Neméně důležitá je výživa. Soběšice patří mezi podniky, které louky hnojí systematicky a ve velkém, především fugátem s roční produkcí okolo 20 000 m³. Bioplynová stanice tu neznamená jen zdroj elektřiny a „odpadního“ tepla pro vytápění vlastního hotelu (Hotel AGRI Soběšice s kapacitou až 80 lůžek), podnikových budov a kravínu, ale také významný zdroj digestátu, který po separaci poskytuje separát jako podestýlku pro skot a tekuté hnojivo ve formě fugátu. Přibližně 90 % této produkce směřuje na trvalé travní porosty. „V intenzivně využívaných porostech v okolí Soběšic aplikujeme až 40 m³ fugátu na hektar,“ upřesňuje Ing. Kolář. Návrat živin do půdy je zřetelný – porosty jsou hustší, zdravější a dosahují vyšších výnosů. Důležitým krokem byla v této oblasti už v roce 2008 investice do diskového zapravovače tekutých hnojiv, tehdy v českých podmínkách mimořádně progresivní technologie. Ta umožnila vracet živiny do porostů šetrněji a s vyšší účinností, připomíná Ing. Trnka.
Významnou roli hraje i druhové složení porostů. Zástupce společnosti SEED SERVICE Oldřich Zavřel se v tomto směru shoduje s dlouhodobými poznatky i pokusy Ing. Trnky. S postupující změnou klimatu je nutné skladbu porostů průběžně přizpůsobovat. V Soběšicích proto upřednostňují druhy, které lépe zvládají sušší průběh počasí i vyšší intenzitu hnojení, z nichž lze vyzdvihnout srhu, kostřavu rákosovitou či bojínek.
Kvalita porostu sama o sobě nestačí – o výsledku rozhodují také sklizeň a následná konzervace. Podnik disponuje mimořádně silnou sklizňovou linkou, která při průměrném porostu zvládne 80 až 100 ha denně, upozorňuje Ing. Trnka. Základem je samojízdný žací mačkač Krone Big M, na něj navazuje pásový shrnovač ROC a moderní řezačka Krone Big X. Právě pořízení řezačky představovalo zásadní mezník pro zvýšení kvality konzervace – ve srovnání se sběracími vozy produkuje rovnoměrnější řezanku, která se lépe dusá i konzervuje, a tím se výrazně snižuje riziko výskytu mikroplísní. Sklizňová linka zvládá v prvních sečích 1400 ha, ve druhých 1200 ha, ve třetích 1000 ha a ve čtvrtých 300 až 400 ha v rámci luk (mezitím je ještě využívána na sklizeň slámy). Stejně důležití jako samotná technika jsou však také lidé, zejména obsluha strojů a pracovník na jámě.
Jak dále Ing. Trnka zdůrazňuje, seče nezačínají hned ráno, ale až po oschnutí rosy, ideálně kolem poledne. Porosty se obvykle sečou na výšku strniště 10 až 12 cm; výjimkou jsou poslední podzimní seče, kdy je třeba porost snížit na 4 až 5 cm a důkladně jej „vyčistit“, aby byl optimálně připraven na další sezónu.
Dosavadní zkušenosti podniku nyní obohacuje spolupráce se společností Seed Service. Nový systém podle Oldřicha Zavřela stojí na třech pilířích. Prvním jsou půdní rozbory a práce s půdou, tedy znalost skutečné zásoby živin a potřeb konkrétního pozemku. Druhým pilířem je vlastní odborné vedení porostů: volba druhů a směsí, údržba, způsob obnovy, přísevy a termíny zásahů. Třetí pilíř navazuje na výživu dojnic v kooperaci s odborníky na výživu a krmiva (v tomto podniku firma SANO), protože i kvalitní porost lze znehodnotit špatnou sklizní či konzervací. „Cílem je udržet kvalitu skutečně od hlíny až po koryto,“ dodává Zavřel.
Praktické výstupy spolupráce jsou už vidět. Podnik pořídil prutové brány pro ošetření porostů, řeší načasování zásahů, směsi, obnovy i vhodné termíny přísevů. Ty se podle zkušeností zástupce společnosti SEED SERVICE nevyplácejí do starých a zanedbaných porostů, ale mohou dobře fungovat zhruba třetím rokem po obnově, zejména při podzimním termínu přísevu.
Že nejde jen o teorii, potvrzují výsledky. Když Ing. Trnka v roce 1989 do podniku přišel, byla užitkovost okolo 8,6 litru na krávu. Už v následujícím roce se výrazně zvýšila na 13,6 litrů, zejména díky lepší práci se senážemi a krmivy. Za loňský rok činila průměrná užitkovost 12 328 litrů na krávu. Podnik tak jasně ukazuje, že trvalé travní porosty mohou být základem intenzivní a ekonomicky stabilní výroby – zvlášť v podhorských podmínkách Šumavy, kde ubývá prostoru pro objemná krmiva na orné půdě. Nejde však o samozřejmost – rozhoduje promyšlený systém.
Úvodní fotografie: Oldřich Zavřel, Ing. František Trnka a Ing. Miroslav Kolář (zleva) hovořili o hospodaření v šumavském podhůří Foto Barbora Venclová
