První část žní letošního roku proběhla za optimálních podmínek. Komplikaci přinesl příchod deštivého počasí a ochlazení. Na to, jakou lze očekávat kvalitu obilovin v letošním roce jsme se zeptali RNDr. Ivany Polišenské, Ph.D., ze společnosti Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž, která se tímto tématem zabývá již řadu let.
Je možné již nyní říci, jaký podíl obilnin byl v České republice sklizen před změnou počasí a v jaké kvalitě?
Kvalita pšenice, která byla sklizena před začátkem deštivého období, je s ohledem na objemovou hmotnost a na číslo poklesu velmi dobrá. Obsah dusíkatých látek je na základě dosud provedených rozborů v průměru nižší než v minulém roce, vyskytují se však jak pšenice s vysokými, tak nízkými hodnotami. Nižší obsah dusíkatých látek se týká zejména porostů, které daly vysoký výnos. V souvislosti s nižším obsahem dusíkatých látek v zrnu má taková pšenice obvykle i nižší hodnoty sedimentačního testu. Podíl pšenice sklizené za optimálních podmínek, tj. před začátkem deštivého období, je různý v jednotlivých krajích. Podle údajů MZe bylo ke dni 6. 8. 2023 v rámci celé ČR sklizeno přibližně 44 % ploch ozimé pšenice, nejvíce v krajích Jihomoravském (78 %) a Plzeňském (63 %), nejméně Karlovarském (11 %) a Libereckém (14 %). Více než podíl ploch vypovídá o situaci sklizené množství, protože plochy ke sklizni se výrazně v jednotlivých krajích liší. Ve sklizeném množství jednoznačně vedou kraje Jihomoravský, kde se dosud sklidilo 535 tis. tun a Středočeský (včetně Prahy), kde bylo sklizeno 527 tis. tun. Vzhledem k velkým osevním plochám ve Středočeském kraji tu však na sklizeň ještě více než polovina (55 %) ploch čeká. Dále ve sklizeném množství následuje kraj Plzeňský (227 tis. tun), více než 100 tis. tun bylo sklizeno v krajích Ústeckém a Jihočeském (oba zhruba 170 tis. tun), Olomouckém a Vysočina (zhruba 140 tis. tun) a Královéhradeckém (104 tis. tun).
Jak se naopak deštivé počasí podepisuje na kvalitě obilovin, hrozí vyšší riziko výskytu mykotoxinů a jiných kontaminantů?
Pokud je zralý porost pšenice vystavený delší dobu nebo opakovaně srážkám, dojde ke zhoršení kvality zrna, a to zejména objemové hmotnosti a čísla poklesu. Ovlhčení zralého zrna spouští procesy, ke kterým normálně dochází až při klíčení po zasetí. Zvýší se aktivita enzymů a v zrnu se začnou rozkládat škroby na cukry, což se projeví snížením čísla poklesu. Při ovlhčení zrno nabobtná a jeho obalové vrstvy se nevratně zvětší. Při opětovném vyschnutí dojde k jejich mírnému svrasknutí a zrno pak již není kvůli drsnému povrchu tak sypké. Do určitého objemu se vejde méně zrn a objemová hmotnost takové pšenice je nižší. Objemovou hmotnost může snižovat také napadení klasů patogeny rodu Fusarium, což je další problém související s deštivým počasím. Kromě vlivu na kvalitu je závažným důsledkem napadení klasů obilovin houbami rodu Fusarium kontaminace zrna mykotoxiny. Jedná se zejména o deoxynivalenol (DON) a zearalenon (ZEA), které jsou v obilovinách pro potravinářské využití limitovány, ale také o další fuzáriové mykotoxiny, pro které dosud limity stanoveny nejsou. Houby rodu Fusarium nejsou jediné, které se vyskytují na zralých porostech vystavených vlhkému počasí a přítomnost některých je patrná i pouhým okem. Všichni jsme si pravděpodobně letos všimli, jak původně zlatavé porosty čekající na sklizeň šednou až černají. Příčinou je napadení houbami rodu Alternaria, Cladosporium a Epicoccum, které způsobují tzv. černě na klasech. Po vymlácení se pak napadení projeví na zrnech zahnědnutím špiček zrn. Při hodnocení příměsí a nečistot jsou tato zrna klasifikována jako zrna se změněnou barvou klíčku. Z hlediska kvality jsou nežádoucí, protože jsou příčinou očkovitosti v mouce. Nezanedbatelné není ani zdravotní hledisko, houby rodu Alternarium produkují alternariové mykotoxiny (alternariol, kyselina tenuazová a další).
Jsou srážky v období sklizně obilnin v tuzemsku pravidlem?
Lokální přeháňky a bouřky v průběhu sklizně nejsou v našich klimatických podmínkách ničím výjimečným. Ovšem i když při bouřkách může spadnout poměrně velké množství srážek, návrat ke slunečnému a suchému počasí bývá rychlý a ovlhčení klasů trvá jen krátkou dobu. V některých letech se srážky v průběhu sklizně u nás nevyskytnou vůbec nebo jen výjimečně v některých oblastech. Příkladem může být sklizeň obilovin v loňském roce, kterou provázelo velmi příznivé počasí a k 10. 8. bylo sklizeno kolem 85 % ploch ozimé pšenice. I díky tomu byla kvalita sklizně pšenice 2022 na velmi dobré úrovni. Déletrvající srážkové období v době sklizně v rámci celé republiky bylo naposledy v roce 2014, ve srovnání s letošním rokem však přišlo později, kdy už byla většina ploch sklizená a utrpěla kvalita jen v některých oblastech. Velké problémy přinesly srážky v roce 2006, kdy byla sklizeň rozdělena několikadenním srážkovým obdobím přibližně na dvě poloviny. U pšenice sklizené do 10. 8. (průměr ze 383 vzorků) bylo číslo poklesu 300 s, objemová hmotnost 79,7 kg/hl a obsah bílkovin 13,9 %, u pšenice sklizené po deštích (průměr ze 408 vzorků) to bylo 133 s, 74,1 kg/hl a 13,2 %. Údaje pocházejí z monitoringu kvality, který naše laboratoř provádí už více než 20 let.
Pozorujete oproti minulým letům změny kvality obilovin v souvislosti s předpokládaným nižším hnojením dusíkem a celkově vývojem technologie pěstování obilnin?
Na základě dosavadních výsledků rozborů to vypadá, že letošní sklizeň ozimé pšenice bude mít opravdu spíše nižší obsah bílkovin a také nižší hodnoty sedimentačního testu, které charakterizují kvalitu bílkovin. Na obsah bílkovin v zrnu pšenice má obecně vliv více faktorů, nejvýznamnějšími jsou hnojení dusíkem, a to jak celková dávka, tak rozdělení do jednotlivých aplikací a jejich načasování, a dosažený výnos. Je reálné, že na pozorovaném nižším obsahu bílkovin v letošním roce se mohly projevit oba tyto vlivy. Většina porostů pšenice měla příznivé podmínky v období vegetativního růstu a porosty měly založeno na dobrý výnos, což se průběžně potvrzuje. Pokud pěstitel takto vysoký výnos nepředpokládal a/nebo na hnojivech šetřil, může to mít za následek nižší obsah bílkovin.
Je možné, že by průběh počasí mohl mít vliv i na cenu komodity?
Určitě ano, cena vždy odráží vztah mezi nabídkou a poptávkou. Není možné to však odhadnout konkrétněji, protože vlivů na cenu je více. V současné době (10. srpna) je více než polovina pšenice ještě na poli. Poptávka určitě bude po kvalitní pšenici, tj. splňující kritéria pekárenské kvality. Tato pšenice byla v minulých letech často předmětem exportu. Možné je, že bude větší rozdíl v ceně mezi krmnou a potravinářskou pšenicí, než bývalo obvyklé.
Je třeba si uvědomit, že zemědělství je činnost, která byla, je a bude závislá na počasí a veškeré predikce ohledně množství a kvality sklizně je nutno brát s rezervou. Hodnocení je spolehlivé, až když je zrno pod střechou. Faktem je, že obiloviny se lépe vyrovnávají s následky suchého než vlhkého počasí. Pocházejí totiž ze severní Afriky a Blízkého východu a na suché podmínky jsou dobře adaptovány. Vlhko v období dozrávání a zejména ve fázi konečné zralosti jim naopak velmi škodí.*
