Menu
e-shop
Zemědělský podnik DV Batelov hospodaří v malebné oblasti Českomoravské vrchoviny na Jihlavsku a je členem skupiny Interlacto Czech Group. Živočišná výroba tvoří základ ekonomické stability a udává směr rostlinné produkci. Hlavní agronom podniku, Bc. Ladislav Moravec dlouhodobě spolupracuje s Ing. Janem Boganěm ze společnosti KWS OSIVA s. r. o. Společně konzultují agrotechniku a nejvhodnější odrůdy kukuřice a řepky z nabízeného sortimentu.
Podnik Družstvo vlastníků Batelov zaměstnává v rostlinné a živočišné výrobě celkem 74 pracovníků a k tomu přibírá sezónní zaměstnance. Hospodaří na 3200 hektarech zemědělské půdy, z čehož tvoří přibližně 2500 hektarů půda orná a zbytek jsou trvalé travní porosty. Plodiny pěstuje farma ve 25 katastrech od Jihlavy po Horní Cerekev v nadmořské výšce od 470 do 650 metrů. Půdy jsou tady lehčí i středně těžké.
Skladba pěstovaných plodin je klasická, avšak silně zaměřená na krmivovou soběstačnost. Největší výměra patří ozimé pšenici (650 ha) a řepce (450 ha). Dále pěstuje farma mák (200 ha), oves nahý (200 ha), kukuřici na siláž (250 ha), ozimý ječmen (100 ha), jarní ječmen (100 ha) a na 15 ha brambory pro vlastní potřebu družstva. Kvůli problémům s deštěm při sklizni jetele přešli na vojtěškotrávu (210 ha). Podnik také pěstuje 190 ha jílku mnohokvětého na semeno, kde první seč je využita na senáž. Pěstuje také množitelské porosty obilnin a jetele lučního. Podnik intenzivně využívá minimalizační technologie a precizní zemědělství. Obhospodařovaná pole mají naštěstí jen nízké zastoupení erozně ohrožených ploch (zhruba 80 ha je v červené zóně). Jak vysvětlil Bc. Moravec, pod řepku neorají již zhruba osm let. Půdu zpracovávají hloubkovým kypřičem do 25 cm, poté sejí diskovým secím strojem na rozteč 30 cm. Novinkou posledních tří let je setí bezorebným secím strojem Horsch Focus na rozteč 35 cm. Pod řepku hnojí na podzim pouze digestátem, a to v dávce 20 až 30 t. U kukuřice přešli na bezorebné setí (strip-till). Na podzim před pěstováním kukuřice aplikují hnůj nebo digestát v dávce 30 t/ha, následuje bezorebné zapravení a setí meziplodin (svazenka, peluška, jílek). Na jaře do meziplodin aplikují dalších 30–40 m3 digestátu. Již třetím rokem také variabilně hnojí dusíkem s využitím satelitních snímků a map výnosového potenciálu. „Nově děláme rozbory půd ve spolupráci se společností ADW AGRO, a. s. V návaznosti na tyto rozbory plánujeme do budoucna začít s variabilním vápněním. Protože většina půd, na kterých hospodaříme, má slabě kyselé až kyselé pH, snažíme se každoročně vyvápnit 400 až 500 ha půdy. Variabilní aplikace by měla navíc přinést úsporu nákladů,“ podotkl Bc. Moravec.
V živočišné výrobě chovají celkem zhruba 1090 kusů skotu převážně holštýnského plemene, z toho 435 dojnic s průměrnou užitkovostí 11 700 litrů mléka. Podnik dále provozuje výkrm 28 500 brojlerů s ročním obratem sedmi až osmi turnusů. Provozují také bioplynovou stanici s výkonem 0,55 MW, která je dimenzovaná na zpracování travní senáže a kejdy. V plánu je podle agronoma navýšení kapacity dojnic o 200 kusů spojené s výstavbou nové porodny a výstavba nové haly pro 50 000 kuřat vedle bioplynové stanice s využitím jejího odpadního tepla.
Spolupráce DV Batelov a společnosti KWS OSIVA s. r. o. je podle Bc. Moravce i Ing. Boganě založená na vzájemné důvěře. KWS dodává podniku osivo řepky a kukuřice, přičemž hybridy KWS tvoří zhruba třetinu výměry pěstované kukuřice. U řepky se podniku daří docilovat pěkný výnos, dokonce i v roce 2024 dosáhli 3,74 t/ha, letos kvůli suchu a mrazu 3,15 t/ha. Průměrný výnos řepky za třináct let tady činí 3,84 t/ha. Od firmy KWS OSIVA s. r. o. v Batelově pěstují na běžné ploše hybridní odrůdu řepky KWS Sanchos. „Ve spolupráci s podnikem DV Batelovjsme letos zaseli poloprovozní pokus s hybridními řepkami KWS. Příští rok se tu uskuteční polní den,“ plánuje Ing. Bogaň.
Kukuřici pěstuje farma primárně na siláž pro dojnice a pro bioplynovou stanici. Klade proto důraz na vysoký výnos a špičkovou kvalitu siláže. Využívá poradenských služeb společnosti N.U. Agrar CZ s. r. o., která je zaměřena na komplexní problematiku pěstování polních plodin se zaměřením na zpracování půdy, výživu a ochrany rostlin. Dlouhodobý průměrný výnos kukuřičné siláže se pohybuje mezi 40 až 50 t/ha. Z osvědčených silážních hybridů pěstují KWS Salamandra (FAO 230), která vykazuje velmi dobré výsledky i z hlediska vysokého obsahu škrobu. Dřívější označení Best4milk nahradilo současné ENERGY BOOST. Při zpracování jako CCM dosahovala hektarového výnosu až 15 tun mokrého zrna. O celorepublikové oblíbenosti tohoto hybridu svědčí fakt, že v silážním sortimentu patřila v ČR v letech 2022–2024 k nejpěstovanějším. Vyniká širokými vzpřímenými listy pro intenzivní ukládání asimilátů a dostatečně dlouhým sklizňovým oknem. Z nových silážních hybridů kukuřice zkouší podnik na 30 ha Omorphio (FAO 260), rovněž s označením ENERGY BOOST. „Hybrid Omorphio je v rané silážní skupině a je speciálně doporučován pro krmení dojnic, jelikož má vysokou stravitelnost organické hmoty a vysoký obsah škrobu,“ popsal Ing. Bogaň. Pro chladnější podmínky Českomoravké vrchoviny zástupce KWS doporučuje pěstovat kukuřice s mezitypem zrna se sklonem k flintu. Flintové zrno je odolnější vůči chladu, což zajišťuje rychlejší start v chladnějším jarním období. Plusem je rychlý počáteční vývoj rostlin s širokými listy, které plně využijí meziřádkový prostor. Omorhpio má silný stay green efekt pro dostatečně široké sklizňové okno.
Setí kukuřice probíhá v Batelově v poslední dekádě dubna, kdy už má půda optimální teplotu. Sklizeň siláže je optimální při sušině 33–34 %. Ideální stav pro sklizeň, který zástupce KWS doporučuje, je zelená rostlina se zralou palicí, což maximalizuje kvalitu siláže. Společnost KWS poskytuje pěstitelům aktivní podporu, která přesahuje pouhý prodej osiva. Tuzemští pěstitelé kukuřice mohou využít výhod SAT-DM Monitoringu. Monitorování SAT DMM analyzuje dosaženou zralost silážní kukuřice. Systém výpočtu využívá údaje o počasí, zohledňuje kvalitu a rozmanitost půdy a aktuální satelitní snímky s vysokým rozlišením. Výsledkem je aktuální obsah sušiny pěstované silážní kukuřice s předpovědí na následujících šest dnů. Výsledky jsou vždy k dispozici v nástroji myKWS. „Na Vysočině je tato služba využívána na více než 11 000 ha pěstované kukuřice,“ dodal Ing. Bogaň. V rámci zpětné vazby provádí společnost KWS také rozbory siláží a senáží přímo ze žlabů, aby zootechnici a agronomové viděli, jakou kvalitu krmiva z pole sklidili.
Článek najdete také v Zemědělci v regionu pro kraj Vysočina 2025.
Úvodní foto: Bc. Ladislav Moravec s Ing. Janem Boganěm (zleva) u nového silážního hybridu Omorphio Foto Lucie Poláková
