Vliv zaplevelení na snížení výnosu zrna kukuřice ukázal polní pokus založený v katastrálním území obce Žabčice a obhospodařovaný Školním statkem Mendelovy univerzity v Brně. Území patří do kukuřičné výrobní oblasti a do velmi teplého a suchého klimatického regionu.
Výsledky popisují Ing. Jan Winkler, Ph.D., a Ing. Světlana Chovancová z Mendelovy univerzity v Brně ve článku, který vyšel v Úrodě č. 12/2016. Autoři popisují, že v pokusu byly udržovány různé úrovně zaplevelení porostu kukuřice za pomoci ručního odstraňování plevelů. První varianta byla zcela bez plevelů, z druhé varianty byly odstraňovány pouze dvouděložné plevele, především merlík bílý, laskavec, truskavec ptačí, mák vlčí a heřmánkovec nevonný a ostatní druhy zde byly ponechány. Ze třetí varianty byly odstraňovány pouze plevele jednoděložné, především ježatka kuří noha a bér sivý. Poslední čtvrtá varianta byla zcela bez regulačních zásahů po celou dobu vegetace kukuřice a zaplevelení se zde mohlo naplno projevit.
Výsledky ukazují, že nejvyšší pokles výnosu byl na variantě bez regulace plevelů, a to téměř o 80 %. Na variantě, kde byly regulovány dvouděložné plevele, výrazně dominovaly ježatka kuří noha spolu s bérem sivým (jednoděložné druhy). Tyto druhy způsobily snížení výnosu o více než 60 %. Na variantě s regulací jednoděložných se vyskytovaly především merlík bílý, mák vlčí, truskavec ptačí, heřmánkovec nevonný (dvouděložné druhy). Tyto druhy způsobily pokles téměř o 20 % ve srovnání s variantou bez plevelů.
Autoři upozorňují, že kukuřice má jen malou konkurenční schopnost proti plevelům. Článek dále popisuje hlavní druhy plevelů a obecně se zabývá možnostmi regulace.*
