Menu
e-shop
V mírně zvlněné krajině kolem Borovan se zemědělství stále drží svých kořenů – pevně, odpovědně a s respektem k přírodě. V této lokalitě hospodaří Zemědělské obchodní družstvo Borovany, které patří mezi středně velké zemědělské podniky s širokým rozsahem činností v oblasti rostlinné i živočišné výroby. Aktuálně obhospodařuje přibližně 2560 hektarů zemědělské půdy, z čehož zhruba 1000 hektarů tvoří trvalé travní porosty – louky a pastviny. Zbývající část představuje orná půda.
Hlavní zaměření družstva se orientuje na zajištění dostatečného množství kvalitního krmiva pro chov skotu a drůbeže. Pro oba tyto segmenty je klíčová produkce kvalitních krmných obilovin. V případě skotu hraje navíc významnou roli i objemné krmivo, zejména pícniny. Z tohoto důvodu je důležitý nejen výsev jetelotravních směsek, ale také pravidelná obnova luk. „Rostlinná výroba je servisní organizací živočišné,“ říká agronom a předseda představenstva ZOD Borovany Ing. Jan Kouba. Důležitost obou segmentů dokládá čísly – tržby z rostlinné výroby činí zhruba 20 %, z živočišné 80 %.
ZOD Borovany se v oblasti živočišné výroby primárně zaměřuje na produkci mléka. Chová přibližně 600 dojnic v uzavřeném obratu stáda. Chov je založen na červenostrakatém skotu kříženém s plemenem masný simentál, s kombinovaným využitím maso-mléko. Dlouhodobá průměrná užitkovost krav přesahuje hranici 8500 kg mléka na dojnici. Mimo to chovají 180 až 200 krav masného skotu, každoročně vykrmují 1000 až 1200 krůt na vánoční trh, disponují čtyřmi stáji pro kuřata s celkovou kapacitou 140 tisíc kusů zástavu. Kvůli nerentabilní výrobě ukončili předloni chov prasat. Investice, které by potřebovali na modernizaci stájí, se rozhodli investovat raději do skotu a drůbeže.
Stabilita ve výživě dojnic je klíčová. Jak říká Ing. Kouba, nepěstují luskoobilní směsky ani žito na siláž – zásadní je totiž homogenní krmná dávka po celý rok. Kukuřičnou siláž a CCM proto doplňují jetelotravní směsky a senáž z obnovených luk. Díky spolupráci se společností Seed Service používají vyváženou směs jetelotrav – vysévají festulolia, mezirodové hybridy jílků a kostřav, kombinující jejich přednosti s jetelem lučním. Do směsi zařazují konkrétně odrůdy v majetku SEED SERVICE: 3 kg/ha odrůdy Tatran (festulolium jílkového typu pro vysoký výnos s rychlým počátečním růstem, vysokým obsahem cukrů a stravitelné vlákniny) spolu se 3 kg/ha odrůdy Lenor (kostřavovitého festulolia pro vysoký výnos, vytrvalost, odolnost vůči suchu i zimě v kombinaci s vysokým obsahem stravitelné vlákniny). Tyto odrůdy doplňuje 10 kg diploidního jetele lučního, aktuálně odrůdy Agil.
V rámci osevního postupu patří jetelotrávám 250 až 280 ha, výsev probíhá na jaře, první seč v letošním roce začala již 19. června. „Jetelotrávy běžně sklízíme třikrát, loni dokonce čtyřikrát,“ doplňuje agronom a k tomu přičítá ještě dvě až tři sklizně z obnovených luk (neobnovené dávají zhruba dvě seče – seno pro krávy bez tržní produkce). Jetelotrávy zůstávají na pozemku zpravidla jeden rok zásevu a jeden užitkový rok; delší ponechání by narušilo zavedený osevní sled. Výjimkou jsou ochranné pásy kolem polí, které plánují zachovat i tři roky. Jetelotrávy obecně vnímají jako zlepšující prvek v osevním sledu. Jako prevenci před nechtěným šířením v následujících plodinách sekají porosty mladé, aby nedošly do semenného stavu. Na otázku, zda je pěstování jetelotrav náročné, odpovídá agronom, že ne. Zdůrazňuje ale potřebu vápnění – jetele mají totiž velké nároky na vápník a pokud se do půdy nedodává, pH rychle klesá.
Významným zdrojem krmiva jsou také louky. Kolem Borovan je zhruba 100 až 120 ha přífaremních luk, které v 90. letech minulého století zaujaly pozici místo méně produkční orné půdy. Z důvodu zachování vysoké krmné kvality pro dojnice a samozřejmě výnosu dochází k jejich obnově v pětiletých cyklech, jak umožňuje legislativa. I v této oblasti je stěžejní spolupráce Ing. Kouby se společností SEED SERVICE, v dané lokalitě konkrétně s odborným poradcem Oldřichem Zavřelem. Vzájemně ladí technologii i druhové složení porostu – používají směsi z široké nabídky společnosti SEED SERVICE i speciálně připravené pro půdní a klimatické podmínky ZOD Borovany. Agronom si cení vstřícného postoje společnosti Seed Service, která je připravena namíchat směsi na míru každému zákazníkovi. V podniku zkoušeli i jarní přísevy, Ing. Kouba ale vzhledem k daným podmínkám, zejména těžkým půdám i brzkému zavření porostu (méně vláhy pro nové rostliny) uvažuje spíše o podzimním termínu.
„Obnovu provádíme většinou přímým výsevem na jaře,“ konstatuje Ing. Kouba. Před tím doplní do půdy organická hnojiva (25 až 30 t/ha hnoje), dále zejména fosfor a vápník a porost zaorají. Důležitý je i sběr kamene, popřípadě zavalení menších kamenů poté, co porost obroste, a následující odplevelovací seč. Celkově pravidelně obnovují až 140 ha luk (ročně zhruba 30 ha). Jak dodává agronom, díky pravidelné péči mají objemná krmiva stálou kvalitu a stravitelnost, což dojným kravám vyhovuje. Péče o louky je klasická, z hlediska výživy je velmi dobrý uleželý hnůj (20 t/ha na podzim), po kterém jsou znatelně vyšší výnosy v následujícím roce (ten aplikují na druhově bohaté louky cílené na seno). Kejdu, o níž je známe, že ve směsi selektuje na rozdíl od hnoje trávy, cílí na intenzivní porosty obnovených luk. Intenzivně také vápní (každoročně 400 ha orné půdy a luk), hnojí i fosforem, draslík omezují, přirozeně ho mají v půdách dostatek, navíc je obsažen v kejdě i hnoji.
Jak poznamenává Ing. Kouba, rádi by zapracovali na podzimní úpravě luk. I v tomto ohledu se mohou obrátit na Oldřicha Zavřela, který se domnívá, že úspěšný podnik jako ZOD Borovany by byl i výborným partnerem pro množení, například trav. U této komodity by podnik mohl kombinovat sklizeň pro své krmivářské potřeby se sklizní na semeno v rámci smluvního množení pro firmu SEED SERVICE a využít tak jedné plochy na maximum.
Nízká erozní ohroženost neomezuje podnik ve výběru plodin do osevního postupu. Navíc zhruba 13 000 tunami hnoje a 12 000 tunami kejdy, které vyprodukují a do půdy zapraví, plní požadavky na organickou hmotu v půdě. Z tržních plodin pěstují řepku (250 ha) s průměrnými výnosy 3,5 t/ha a ozimou pšenici (420 až 430 ha, Ø 6,8 t/ha). Krmnými plodinami jsou ozimý ječmen (120 ha, Ø 6,3 t/ha), tritikale (120 až 130 ha, Ø 6,7 t/ha), oves (zhruba 100 ha, Ø 4,5 t/ha) a kukuřice (289 ha), kterou částečně sklízejí i na zrno (asi 80 ha, 9 t/ha). K dobrému ekonomickému výsledku přispívají vlastní sušárna, posklizňová linka včetně sil i míchárna krmných směsí.
„Bez pravidelných investic do podniku se neobejdeme. Aktuálně modernizujeme halu pro kuřata, plánujeme i modernizaci velkokapacitního kravína pro dojnice,“ říká Ing. Kouba. Na závěr dodává, že lásku k zemědělství je možné předávat už od útlého věku – pravidelně pořádají prohlídky areálu pro děti z mateřských škol, které s nadšením objevují svět hospodářských zvířat, strojů i každodenního života na farmě, a odnášejí si zážitky, na které se nezapomíná.
Článek byl zveřejněn v regionální příloze týdeníku Zemědělec - Zemědělec v regionu.*
Úvodní fotografie: Ing. Jan Kouba a Oldřich Zavřel, obchodní zástupce společnosti SEED SERVICE, pravidelně řeší technologii pěstování jetelotrav a obnovy luk. Odborného poradenství si agronom cení i pro jeho vstřícnost a věcnost Foto Barbora Venclová
Jetelotrávy – směs v roce zásevu (vlevo) je oproti druhému roku (vpravo) typická větším zastoupením jetele Foto Barbora Venclová
