Kouzelný svět trav po patnácté

Výhřevnost některých trav dosahuje 15 až 18 MJ/kg, tedy hodnot srovnatelných s palivovým dřevem. I to ukázal patnáctý ročník akce Kouzelný svět trav ve Výzkumné stanici travinářské v Zubří. Návštěvníkům představil více než stoletou tradici šlechtění, uchovávání genových zdrojů, energetické využití trav i regionální Beskydskou směs určenou k obnově druhově pestrých luk.

Výzkumná stanice travinářská v Zubří byla založena v roce 1920 s cílem pozvednout úroveň hospodaření na loukách a pastvinách v podhorských oblastech a položit základy travního semenářství. Dnes navazuje na více než stoletou tradici výzkumu, šlechtění a pratotechniky a zároveň zajišťuje výrobu základního rozmnožovacího materiálu vlastních odrůd trav, pohanky a lupiny bílé.

Jak uvedl ředitel Výzkumné stanice travinářské v Zubří Ing. Radek Macháč, Ph.D., mezi nejvýznamnější odrůdy vyšlechtěné na zdejším pracovišti patří například jílek jednoletý Rožnovský, kostřava červená Zulu, psárka luční Zuberská a pohanka obecná Zita. Výsledky výzkumu a šlechtění i další činnost stanice představila odborné i široké veřejnosti při patnáctém ročníku akce Kouzelný svět trav. Uspořádala ji společnost OSEVA vývoj a výzkum s. r. o. ve spolupráci s OSEVA PRO s. r. o., VST Zubří.

Uchovávání genových zdrojů

Jedním z klíčových pilířů činnosti stanice je genofondová zahrada, která celoročně slouží jako polní genová banka v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity. Jak vysvětlila vedoucí oddělení genových zdrojů Ing. Simona Raab, ve vegetativním stavu se zde uchovávají druhy a položky trav, které v klimatických podmínkách České republiky nevytvářejí životaschopná semena nebo se množí výhradně vegetativně. Živé sbírky zahrnují okrasné a plané trávy české flóry, kolekce suchovzdorných, bahenních a vodních druhů i okrasné druhy zástupců rodů Miscanthus, Pennisetum a Panicum. Návštěvníci si z akce mohli odnést také sazenice okrasných trav a bylinek, podzimní dekorace nebo zuberskou pohanku. Nechyběla ani ochutnávka pohankových pokrmů.

Trávy jako zdroj energie a biomasy

Významnou část odborného programu tvořila prezentace energetického využití travních porostů. Výzkumné projekty z této oblasti představil Ing. Jan Frydrych, který přiblížil výsledky dlouhodobé spolupráce s Národním centrem zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., a s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. V pokusech bylo testováno přibližně 12 druhů trav. Jako nejvhodnější pro energetické účely, ať už pro přímé spalování, nebo výrobu bioplynu, se ukázaly psineček veliký Rožnovský, kostřava rákosovitá Kora a ovsík vyvýšený Rožnovský. Měření zároveň potvrdila, že výhřevnost vybraných druhů, například kostřavy červené, kostřavy rákosovité nebo hybridů festulolium, dosahuje 15 až 18 MJ/kg, a je tak srovnatelná s palivovým dřevem. Výstupem projektu je mimo jiné technologická linka pro testování biomasy a ověřená technologie výroby pelet z vymlácené travní slámy.

Beskydská směs pro obnovu biodiverzity

V oblasti pratotechniky a zakládání květnatých luk se stanice více než deset let věnuje vývoji a produkci originální regionální Beskydské směsi. Na projektu úzce spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a místními ochranářskými organizacemi. Podle Simony Raab a technické pracovnice Kateřiny Nesétové je hlavním cílem směsi obnova druhové pestrosti luk a podpora opylovačů v podhorské krajině Beskyd. Všechny travní i bylinné složky směsi pocházejí z regionu a jsou množeny z matečných porostů přímo v areálu stanice v Zubří. Zájemci o druhově bohaté porosty si mohli na místě koupit dvě zakázkové varianty směsi – mezofilní a suchou.

Program pro děti

Akce nebyla určena jen odborné veřejnosti. Pořadatelé připravili program také pro rodiny s dětmi a školní výpravy. Navzdory deštivému počasí patřilo páteční dopoledne školám, pro které byly připraveny komentované prohlídky botanické zahrady a edukační aktivity zaměřené na význam opylovačů v krajině. Děti si mohly vyzkoušet tvořivé dílničky i plnění hmyzích domečků. Doprovodný program doplnila výstava kovových plastik Karla Raaba. Během dvou dnů konání akce prošlo genofondovou zahradou v Zubří více než 300 návštěvníků.*

Úvodní foto: Genofondová zahrada celoročně funguje jako polní genová banka v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin Foto Jana Pančíková

F2 Ředitel Výzkumné stanice travinářské Ing. Radek Macháč, Ph.D., uvedl, že mezi nejvýznamnější odrůdy vyšlechtěné v Zubří patří jílek jednoletý Rožnovský, kostřava červená Zulu, psárka luční Zuberská a pohanka obecná Zita Foto Jana Pančíková

F3 Produkty ze zuberské pohanky Foto Jana Pančíková

F4 V expozici nemohly chybět travní druhy Foto Jana Pančíková

F5 Ing. Jan Frydrych prezentovalenergetické využití travních porostů Foto Jana Pančíková

F6 Výhřevnost kostřavy červené, kostřavy rákosovité či hybridů festulolium dosahuje 15 až 18 MJ/kg, což je srovnatelné s palivovým dřevem Foto Jana Pančíková

F7 Během dvou dnů prošlo genofondovou zahradou více než 300 návštěvníků Foto Jana Pančíková