Konzervační technologie v obdělávání půdy: Od minulosti k řešení klimatické změny

K používání konzervačních technologií vedou farmáře na Slovensku specifické podmínky, ale i změněné ekonomické (finance, finanční krize) a agroekologické faktory (podnebí, půda, vláha). Cílem je také dodržovat agrotechnické termíny u předseťové přípravy půdy a setí.

Základní rozdíl oproti konvenční technologii spočívá v tom, že zatímco konvenční systém používá pluh k obracení a promíchávání půdy, konzervační systémy využívají mechanizační prostředky s talířovým nebo radličkovým pracovním ústrojím, které půdu pouze mísí. Alternativou je přímé setí do neobdělané půdy pomocí speciálních secích strojů.

Klíčové benefity

Hlavními důvody pro rozvoj těchto technologií na začátku jejich zkoušení byly důvody ekologické, ekonomické a technické.

Ekologické výhody zahrnují:

• Kladný vliv na strukturální stav půdy.

• Lepší hospodaření s vodou (zvýšení vododržnosti a omezení neproduktivního výparu pomocí rostlinných zbytků na povrchu).

• Redukce vodní a větrné eroze.

• Zlepšení stavu půdní organické hmoty a zvýšení obsahu a kvality humusu.

• Omezení vyplavování pohyblivých forem dusíku.

Ekonomické výhody spočívají v úspoře práce a energie, snížení počtu pracovních operací, vyšší výkonnosti strojů a snížení nároků na organizaci práce a počty pracovníků.

Výzkum a budoucnost

I přes nesporné výhody není názor na používání různých technologií obdělávání půdy zcela jednoznačný, což je dáno například nerovnoměrným rozložením srážek a problémy s utužováním půd. Základní otázka „orat, nebo neorat“ je stále předmětem diskusí.

Problematice různých způsobů zakládání porostů se intenzivně věnuje Národní zemědělské a potravinářské centrum – Výzkumný ústav rostlinné výroby (NPPC – VÚRV) v Piešťanech, kde je řešena jako prioritní téma pro minimalizaci důsledků klimatické změny.

V rámci dlouhodobého stacionárního pokusu v Borovcích (v kukuřično-ječmenném výrobním typu, na hlinité černozemi hnědozemi) jsou zkoušeny čtyři technologie obdělávání půdy:

1. Konvenční technologie: Základem je orba, zbytky pokrývají 0–15 % povrchu.

2. Minimalizační technologie: Redukované obdělávání půdy s využitím kypřičů (15–30 % pokrytí zbytky).

3. Nastýlací technologie (Mulčování): Půda se obdělá podřezáním strniště (stále na povrchu), 30–60 % pokrytí zbytky.

4. Bezorbová technologie: Přímé setí do neobdělané půdy (více než 30 % pokrytí zbytky).

Výzkumy ukazují, že při kvalifikovaném využití konzervačních technologií ve vhodných půdně-klimatických podmínkách nedochází ke zhoršení parametrů úrodnosti půdy. Důležité je udržení strukturního stavu půdy a obsahu půdní organické hmoty.

V souvislosti s klimatickou změnou a nerovnoměrným rozdělením srážek a teplot mají tyto technologie klíčové využití pro snižování ztráty vody výparem, snižování teploty půdy, zpomalení odtoku vody a lepší vsakování do půdy. Kromě ekonomických výhod přinášejí konzervační technologie zlepšení půdních fyzikálně-chemicko-biologických vlastností, zamezení eroze a omezení produkce skleníkových plynů, což má celospolečenský význam.*

Více informací naleznete v článku autorů Ing. Roman Hašana, PhD., Ing. Rastislav Bušo, PhD., Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum – Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany v časopisu Úroda č. 11/2025.