Kontrola stavu porostů pomocí vegetačních indexů

Precizní zemědělství intenzivně využívá data z dálkového průzkumu země (DPZ) nebo též distanční data. DPZ zahrnuje soubor technik, které umožňují získávání informací o objektech a jevech na zemském povrchu bez potřeby jakéhokoliv kontaktu s nimi. Takto je například umožněno provádění různých analýz opakovaně právě proto, že celý proces probíhá v nedestruktivním módu.

V posledních letech se tyto metody dostávají do stále širšího povědomí veřejnosti, neboť jejich využití je s postupným vývojem technologií jednoduché, přesné a ekonomicky dostupné, upozorňují Ing. Kateřina Křížová a Ing. Jan Lukáš, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v článku v Úrodě č. 11/2018. Dodávají, že obecně lze problematiku DPZ rozdělit na dvě oblasti. Podstatou první je sběr dat ve formě obrazových dat. Ta jsou získávána pomocí senzorů, které zaznamenávají intenzitu elektromagnetického záření v různých intervalech vlnových délek s různou šířkou konkrétních pásem. Senzory jsou neseny různými typy platforem, nejčastěji se dnes jedná o satelity, letadla či bezpilotní prostředky. Analýza a interpretace obrazových dat ve formě snímku či scény pak tvoří druhou oblast DPZ. Analogové snímky, jakožto výsledek snímání konvenčními metodami, se dnes používají jen zřídka. Naprostá většina snímků dnes již vzniká ve formě digitálních obrazů.
Pro práci s distančními daty je v první řadě nezbytné pochopit fyzikální podstatu DPZ. Ta vychází z faktu, že každý objekt či jev na zemském povrchu o sobě vydává informace pomocí tzv. silových polí. Elektromagnetické záření (EMZ) je jednou z forem silového pole a je pokládáno za základního zdroj informací v oblasti DPZ. Rozsah vlnových délek a frekvencí EMZ je bezmála 20 řádů. Autoři se v článku dále zabývají správnou interpretací získaných dat, významem vegetačních indexů a dalšími tématy.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *