Minulý pátek skončila ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby konference Pšenice 2014 s podtitulkem Rez nikdy nespí. Kromě rzi plevové se hovořilo také o šlechtění pšenice, fuzariózách klasu, mazlavých snětech, odolnosti vůči suchu a dalších tématech.
"Zdá se, že i teplotní rozpětí, při kterém je houba schopná infekce a dalšího šíření je širší," upozornila Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., (VÚRV) ve svojí přednášce. Dodala, že dosud se jako optimální uvádělo teplotní rozmezí 10-15 °C, nové rasy ho ale zřejmě mají kolem 18 °C a více. Dodala, že mezihostitelem rzi plevové je dřišťál, uvažuje se také o mahónii. Rez plevová oproti dřívějšku mění svůj projev, už se po listu nešíří jen v pruzích, ale i napříč listem. Nové rasy překonávají odolnost mnoha existujících odrůd pšenice, ale některé moderní odrůdy jsou vůči ní odolné. Podrobnější informace plánujeme zveřejnit v časopisu Úroda.
Ing. Pavel Bartoš, CSc., emeritní pracovník VÚRV, přiblížil posluchačům historii rzí, přičemž uvedl, že s nimi měli problémy již v antice. Tehdy kvůli ochraně plodiny vzývali bohyni Robigo. Že je patogenem houba se zjistilo až v roce 1767. Jak Ing. Bartoš konstatoval, v současné době se nově předpokládá, že centrum původu rzi plevové je ve střední Asii, jednak se tam patogen vyskytuje na travách, jednak tam dřišťál působí jako funkční mezihostitel.*
Další podrobnosti najdete v některém z následujících čísel týdeníku Zemědělec.
