Kněžice mramorovaná: od monitoringu k výzkumu parazitů

Kněžice mramorovaná (Halyomorpha halys) patří mezi invazní druhy, jejichž šíření v České republice začali prostřednictvím platformy NAJDI.JE sledovat krátce po jejím potvrzení. Jde o významného zemědělského škůdce, který může napadat široké spektrum pěstovaných plodin, zejména ovoce a zeleninu, a jehož přítomnost může vést k poškození a znehodnocení plodů.

Sledování jejího šíření proto není důležité pouze z pohledu invazní biologie, ale také pro zemědělskou praxi a včasné zachycení nových ohnisek výskytu. Původní monitoring se postupně proměnil v cílenou pátrací akci, do které se zapojila veřejnost nejen pozorováním a hlášením výskytu, ale později také aktivním sběrem jedinců pro vědecký výzkum, píše v Rostlinolékaři č. 11/2026 RNDr. Jiří Skuhrovec, Ph.D., (Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.)

Původem z Asie

Kněžice mramorovaná pochází z východní Asie a v Evropě se začala šířit na počátku 21. století. V České republice byla poprvé potvrzena v roce 2018. Protože šlo o nový druh české fauny, představovala jeho přítomnost zajímavou příležitost zachytit šíření invaze prakticky od jejího počátku. Právě monitoring výskytu byl proto původně hlavním cílem pátrací akce na NAJDI.JE. „Zajímalo nás, kde se kněžice objevuje, jak rychle se šíří a kde vznikají nová ohniska výskytu. Lidé hlásili jednotlivé nálezy, přikládali fotografie a uváděli lokalitu, kde byla kněžice pozorována. Postupně se ukazovalo, že veřejnost může pomoci nejen s mapováním výskytu, ale také se získáním samotného biologického materiálu,“ popisuje RNDr. Skuhrovec.

Od pozorování ke sběru

Po zdokumentování širšího výskytu kněžice mramorované proto pátrací akci rozšířili také o aktivní sběr jedinců. Zapojení dobrovolníci kněžice sbírali a následně je posílali poštou. Tím se původně monitorovací aktivita dostala do další fáze. „Už jsme nezískávali pouze informaci, že se kněžice na určitém místě vyskytuje, ale také konkrétní jedince, se kterými bylo možné dále pracovat v laboratoři,“ uvádí autor. Získaný materiál následně předávali na Katedru parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Grafika: Kněžice mramorovaná: jak ji poznat a nezaměnit?