30.01.2026 | 07:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Klíčové směry pro odolné zemědělství

Mezinárodní konference v Brně zahájila 29. ročník s jasným poselstvím: k řešení klimatických a environmentálních výzev je nezbytná rychlá implementace nových genomických technik (NGT) a komplexní podpora biologické a udržitelné ochrany. Čeští i zahraniční experti představili průlomové metody, od editace genů až po využití synergistů k překonání rezistence.

Konference „Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů“ se konala 27. a 28. listopadu 2025. Akci pořádal Zemědělský výzkum, spol. s r. o. a Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. ve spolupráci s Agrární komorou ČR a ČAZV. RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., ředitel pořádajícího institutu, zdůraznil nutnost produkce bezpečných potravin při zachování tří pilířů udržitelnosti. Ing. Miroslav Skřivánek, Ph.D., upozornil na výzvy v podobě klimatické změny a tlaku na snižování pesticidů.

Význam TTP

Dejan Sokolović z Institute for forage crops (Kruševac, Srbsko) vyzdvihl trvalé travní porosty jako klíčový zdroj píce a faktor pro biodiverzitu. Za nejekonomičtější způsob využití označil pastvu.

Nástroje pro adaptaci plodin

Prof. Jaroslav Doležel z Akademie věd ČR označil techniku CRISPR/Cas za revoluční nástroj, který dokáže zkrátit šlechtění odolných odrůd na čtyři až šest let. Jako příklady uvedl pšenici odolnou vůči padlí travnímu inaktivací tří alel genu TaMLO a rajské jablko odolné vůči viru inaktivací genu SlPelo, upozornil také na potřebu rychlejší implementace NGT v ČR. Řešení podle něj může přinést Mezirezortní rada pro genetiku a genomiku, ustavená v lednu 2025. Mgr. Jana Staveníková (ZVT, Troubsko) představila genotypy jetele lučního s univerzální odolností k fuzáriím (např. odrůdy Ruttinova, Florex). Ing. Petr Martínek, CSc. z Agrotest fyto, s. r. o. popsal využití mutace tří pestíků u pšenice pro usnadnění hybridního šlechtění.

Ing. Miroslav Klíma, Ph.D. z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. prezentoval stimulační efekt nanočástic stříbra a selenu na regeneraci řepky. Ing. Pavol Hauptvogel, Ph.D. z NPPC Piešťany doložil, že aplikace zinku u tvrdé pšenice zmírňuje negativní dopady sucha.

Integrovaná ochrana a řešení rezistence

Ing. Václav Psota, Ph.D. z Farmy Bezdínek, s. r. o. sdílel zkušenosti s bezreziduální produkcí rajčat pomocí makroorganismů. Ing. Radek Macháč, Ph.D. z OSEVY vývoj a výzkum s. r. o. se zabýval ochranou trav na semeno a varoval před úbytkem registrovaných pesticidů v EU.

Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek z Agrotest fyto, s. r. o., připomněl, že u klasových fuzárií obilnin hraje zásadní roli infekční tlak z posklizňových zbytků (zejména kukuřice) a že sledování vývoje patogena včetně zralosti plodnic může pomoci zpřesnit doporučení pro ochranu v rizikových letech. Mgr. Dominik Bleša (Agrotest fyto, s. r. o.) shrnul monitoring rezistence houbových patogenů k fungicidům v rámci Národního akčního plánu a upozornil na zhoršující se citlivost u vybraných původců chorob bází stébel Microdochium nivale a Oculimacula yallundae, dlouhodobě pak na vysoce nadlimitní hodnoty u ramulariové skvrnitosti ječmene.

Kopřiva na vlákno i fytoremediaci

Ing. Marie Bjelková, Ph.D. z Agritec Plant Research s. r. o. představila kopřivu dvoudomou jako perspektivní zdroj lýkových vláken s perspektivou pro textilní i technické využití a současně jako plodinu zajímavou pro fytoremediaci na znečištěných půdách. Upozornila na význam technologie zpracování – například enzymatického máčení – pro kompromis mezi čistotou a délkou vláken.

Další průlomové výsledky

Výsledky testů, které potvrdily výrazný synergický efekt piperonyl butoxidu (PBO) a fungicidu tebuconazolu (TEB) proti blýskáčku řepkovému a krytonosci čtyřzubému představil Ing. Jaroslav Kořínek (OSEVA vývoj a výzkum s. r. o.) Tyto látky inhibují enzymy Cytochromu P450, čímž vrací rezistentním populacím blýskáčka plnou citlivost k pyretroidům. Mgr. Magdaléna Dybová (ZVT, Troubsko) potvrdila vliv odrůdy jetele na akumulaci mykotoxinů. Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. (ZVT, Troubsko) shrnula testy fytotoxicity herbicidů u minoritních plodin.

Závěr

Konference měla čtyři tematické sekce a zaznělo 22 odborných přednášek. Sborník vyšel jako vědecká příloha časopisu Úroda 12/2025 (přes 500 stran, 70 recenzovaných příspěvků); novinkou byla „poster gallery“ s plnými texty dostupnými přes QR kód. Příští ročník je plánován na 19.–20. listopadu 2026 opět v hotelu Avanti.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.