Brambory patří mezi plodiny s vysokými nároky na vodu v průběhu vegetace. Rovnoměrné zásobování vodou během vegetace přímo ovlivňuje výši výnosu hlíz. Vláhovými poměry během vegetace je též do značné míry ovlivňována jejich kvalita.
Eliminovat negativní dopady sucha lze využitím závlah. Dosud se až na malé výjimky v bramborářské oblasti pěstovaly brambory bez použití závlah. V rámci ČR se brambory s využitím závlah pěstují v ranobramborářských oblastech Polabí a jižní Moravy. Zde se jedná o závlahy postřikem. Tyto způsoby závlahy se vyznačují poměrně vysokou náročností na potřebu závlahové vody, tedy jejích zdrojů. Ranobramborářské oblasti patří mezi suché, vyznačují se poměrně dobrou dostupností závlahové vody (především z řek). Naopak v bramborářské oblasti Vysočiny je nedostatek vydatnějších zdrojů závlahové vody hlavním důvodem, které omezuje používání závlah.
Možným řešením je využití kapkové závlahy. Tento způsob významně zvyšuje efektivitu využití vody rostlinami, čímž se snižuje spotřeba závlahové vody. Voda je dopravována kapkovacími hadicemi přímo k rostlinám, kde je aplikována na povrch půdy (v případě umístění hadice na povrchu hrůbku nebo na dně brázdy), anebo výhodněji přímo do půdy (v případě umístění kapkovací hadice pod vrcholem hrůbků). Tento způsob má nespornou výhodu v minimalizaci ztrát závlahové vody výparem. Navíc je kapkovou závlahu možné řídit automaticky, což umožňuje aplikovat menší závlahové dávky v kratších časových intervalech. Závlahová voda tak neprosakuje pod kořenovou zónu rostlin a nedochází k jejím ztrátám, ani ztrátám živin proplavením, ani k ovlhčování povrchu listů rostlin, které by umožňovalo infekci plísně bramboru. K dalším výhodám použití kapkové závlahy patří například možnost fertigace – dávkování a aplikace živin závlahou během vegetace.*
V posledních třech letech možnosti použití kapkové závlahy ověřovali odborníci z Výzkumného ústavu bramborářském Havlíčkův Brod, s. r. o., v poloprovozních pokusech. Pokusy byly prováděny v letech 2016–2018 v podmínkách Vysočiny na pozemku zemědělského podniku AGRO Posázaví, a. s., Okrouhlice, kde je pro pěstování brambor využívána technologie odkameňování. Více informací a výsledky pokusů přináší článek Ing. Pavla Kasala, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., v listopadovém vydání časopisu Úroda (11/2019).
