Letošní jaro se mimo své teplotní extrémy zapíše do novodobé historie zemědělských kalamit také nezvykle vysokým podílem zaoraných porostů z důvodů extrémního výskytu virových zakrslostí obilnin. Ty se objevily nejen v oblastech s typickým rozšířením, ale i v oblastech okolo 600 a 700 m n. m. Letošním rokem se tak boří obecně vnímaný mýtus, že virové zakrslosti obilnin jsou onemocněním nadmořských výšek do 300 m.
Za vším stojí počasí na podzim 2023. Každoročně zemědělci bojují s počasím v období setí ozimů. Buď je sucho, nebo mokro. Nejinak tomu bylo i na podzim minulého roku. Jestliže v září spadlo 30 % dlouhodobého normálu, tak v měsíci říjnu a listopadu to bylo 104 % a 200 % dlouhodobého průměru. V Jihočeském, Středočeském a Jihomoravském kraji se listopadové úhrny pohybovaly dokonce nad úrovní 200 %. Vzcházení porostů vlivem počasí bylo velmi nevyrovnané, což je jeden z podstatných faktorů, který zvyšuje atraktivitu porostů pro přenašeče.
Ke všemu se přidal silný a dlouhý přelet mšice střemchové zaznamenaný v sacích pastech Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který začal v prvé dekádě měsíce září a pokračoval ve velmi silné intenzitě až do poloviny října, tedy v období klíčovém pro vzcházení ozimých obilnin. Insekticidní ošetření v říjnu komplikovalo deštivé počasí a mnohde se neošetřovalo vůbec, popisuje v článku v Úrodě č. 8/2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D. (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno).
V našich podmínkách jsou na obilninách hojně rozšířeny viry skupiny žluté zakrslosti ječmene (Barley yellow dwarf virus – BYDV) a virus zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus – WDV), původce zakrslosti pšenice. BYDV stejně jako WDV napadají pšenici i ječmen. Za ekonomicky závažné u nás považujeme obě choroby, které za období sledování střídavě nabývají na významu. Virová etiologie zakrslosti pšenice byla poprvé celosvětově popsána v bývalém Československu v roce 1961. Virus zakrslosti pšenice infikuje pšenici, ječmen, tritikale, žito oves a některé druhy trav. Na přenosu se podílejí nymfy a dospělci kříska polního (Psammotettix alienus). Rostliny ječmene a pšenice, které byly infikované na podzim, na jaře v podstatě neregenerují a později v důsledku choroby odumírají, u některých odrůd pšenic dochází ke zkrácení stébla a tvorbě převážně hluchých klasů. BYDV napadá všechny druhy obilnin včetně kukuřice i trávy. Působí největší škody u ječmene a ovsa; pšenice bývá napadena méně. Žito je možno považovat za tolerantní.*
Úvodní foto: Stanoviště Budišov, okres Třebíč Foto ÚKZÚZ
