Je reálné za současných podmínek navyšovat plochy konzumních brambor – ano, nebo ne?

Ing. Jaroslav Čepl, CSc., je ředitelem Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o.

Ano je, a to především v současných podmínkách, kdy ve výrobě brambor nejsme zdaleka soběstační.

Již koncem 18. stol. kdosi napsal: Jestliže člověk má brambory, nepotřebuje chleba, je bezpečný před jakýmkoliv hladem. Nemyslím si, že by situace byla až tolik vyhrocená, ale mít dostatek vlastních brambor se prostě vyplatí. To je ovšem společenský pohled, ale co pěstitelé a spotřebitelé? Pěstitele logicky zajímá efektivita výroby. Ta u konzumních brambor hodně kolísá, a ne každý se ztotožní s tím, že ekonomiku brambor je třeba hodnotit v pětiletých cyklech. Nabízí se tedy nastavit systém podpor a intervencí tak, aby k tomu nedocházelo, tedy pokud chceme zachovat nebo i zvýšit naši (ne)soběstačnost nad dnešní úroveň 65 %. Konzumní brambory na tom nikdy nebyly moc dobře. Například brambory určené na výrobu škrobu měly a mají vždy navrch, zejména z důvodů podpory příjmu vázané na produkci, která je u nás ze všech států EU nejvyšší. Výzkumný ústav bramborářský se dlouhodobě snažil pro konzumní brambory získat podporu v rámci Integrované produkce, řešil projekty na toto téma, zpracoval a bezúspěšně předkládal pravidla. Nyní se to má ale změnit, v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření bude zařazena Integrovaná produkce brambor. Další intervence se plánují na podporu sdružování pěstitelů brambor. To vše jsou podpory EU, pod národními dotacemi se zatím nově nesměle představuje titul Q CZ, ale dopad na prvovýrobu lze zatím hůře odhadnout. Podporovat pěstování brambor s cílem zvýšit plochy bychom ale rozhodně měli, a to i z jiných důvodů než zvýšit soběstačnost, v rámci osevních postupů jde v mnoha směrech o zlepšující předplodinu.

Zajímavé je také zjištění, že všechny státy EU, s výjimkou Polska, své plochy v roce 2022 zvýšily, ČR následovala Polsko a snížila plochy o 5,1 %, to znamená u konzumu na necelých 20 tis. ha (rané a ostatní konzumní), z toho v zemědělském sektoru 14 tis. ha. Možná si ještě někdo vzpomene na Bílou knihu o bramborách (2016), kde signatáři MZe a ČBS stanovili pro rok 2025 cíl v zemědělském sektoru 29 200 ha (veškerých brambor), a to se máme tedy co ohánět.

Takže nám zbývají spotřebitelé, pro které to vlastně všechno děláme. S nižší produkcí klesá i spotřeba, která balancuje někde na hranici 60 kg na osobu a rok (a to i přes dovezené zboží). Co tedy podnítit zájem spotřebitelů, zvýšit povědomí o nutričním významu brambor, o kvalitě českých brambor? Možná bychom mohli začít změnou strategie nabídky brambor v obchodě, domnívám se, že označení varných typů podle písmen A, B, C může u některých zákazníků evokovat stupeň kvality, nehledě na to, že zájemci o varný typ C mohou odejít s prázdnou, protože takových odrůd je poskrovnu. V okolních státech je běžnější slovní charakteristika. To nejtěžší je ale efektivně brambory propagovat. Sofistikované reklamy téměř na vše fungují dobře, ale za velké peníze a na to brambory nemají. Tiskové konference ke sklizni brambor vycházejí naprázdno. Nezbývá než čekat na silného sponzora, ale bez státní podpory to bude nemožné.

Ing. Josef Králíček je předsedou Českého bramborářského svazu, který od roku 1993 sdružuje a zastupuje domácí pěstitele, zpracovatele a obchodníky s bramborami.

Ne. Produkční plocha konzumních brambor v zemědělském sektoru dosáhla v letošním roce 13 837 ha, což je 45 % úrovně roku 2004. S nepatrnými výkyvy je pokles (stagnace) pravidelný. Přestože od roku 2015 byly konzumní brambory podporovány jako citlivá komodita částkou asi 50 mil. Kč/rok, sazba nebyla pro pěstitele dostatečně motivující. V květnu 2016 schválila vláda Strategii Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 2030. V návaznosti na Strategii svaz ve spolupráci s AK ČR a VÚB Havlíčkův Brod vydal Bílou knihu o bramborách, kde jedním z cílů je návrh reálných opatření zvyšujících mj. stabilitu pěstování a kvalitu domácí produkce, stejně tak 100% soběstačnost z cílové plochy 20 tis. ha od roku 2025. Z pěstitelského hlediska rozhodování aktuálně ovlivní celá řada faktorů, z nichž uvádím:

1. Ukončení podpory konzumních brambor jako citlivé komodity od roku 2023. Od roku 2023 se budou moci pěstitelé konzumních brambor zapojit do Integrované produkce, podpora je však určena na krytí vícenákladů, které budou muset v návaznosti na příslušný předpis plnit (např. v oblasti hnojení a používání přípravků na ochranu rostlin). Od roku 2024 mohou čerpat finanční prostředky v rámci organizací producentů (např. investice do budov, strojů a zařízení; skladování a doprava; pojištění, poradenství) – rovněž se připravuje příslušný předpis.
2. Avizované snížení finančních prostředků pro národní dotace, mj. podpor na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q CZ.
3. Nová SZP – DZES, erozní ohroženost, obecně zpřísňující se podmínky. Příkladem je Vysočina, kde je v řadě podniků soustředěno množství bioplynových stanic, zároveň mají rozsáhlou živočišnou výrobu a specializují se na pěstování brambor. Může dojít k situaci, kdy podnik nebude mít k dispozici současně vhodné plochy pro kukuřici i brambory. V takovém případě přednostně zajistí provoz ŽV a bioplynové stanice a brambory budou muset částečně ustoupit.
4. Komplikovaná situace s přípravky na ochranu rostlin. Pro pěstitele je stále obtížnější najít a použít vhodný přípravek, protože použití řady účinných látek bylo buď ukončeno, nebo se připravuje. Určitým řešením by byla možnost využít bez větších administrativních komplikací přípravky, které jsou povoleny a běžně používány v jiných zemích EU.
5. Významná část pěstitelů nemá k dispozici odpovídající skladovací prostory a je nucena část produkce vyskladnit do konce kalendářního roku, resp. v době, kdy je na trhu dostatek zboží a ceny výrobců nízké. Na druhé straně je otázkou skladování za současných cen energií.
6. Cenová situace rostlinných komodit. Řada z nich v reakci na skokové navýšení nákladů finančně posílila, ne však konzumní brambory. Teprve nyní je patrné oživení farmářských cen.

V příštím období bude důležité, v jaké míře se pěstitelé zapojí do programů zahrnutých jak ve Strategickém plánu, tak z národních podpor. Komoditě by pomohl širší zájem maloobchodu o domácí produkci, který některé řetězce již potvrdily.*