Po podmítce nebo orbě bez ponechání posklizňových zbytků na povrchu se půda více prohřívá, s čímž souvisí ztráty vody a uhlíku ve formě emisí CO2 v důsledku intenzivnějšího rozkladu organických látek v půdě. V teplém letním období by půda neměla zůstat po sklizni plodin holá, ale pokrytá rostlinnými zbytky, strništěm, zasetými meziplodinami, popřípadě vzešlým výdrolem.
Po sklizni řepky následuje většinou ozimá pšenice, přesto se půda již během července nebo začátkem srpna často zbytečně hluboko podmítá a její větší část pak zůstává holá bez pokrytí posklizňovými zbytky. Přitom výdrol řepky většinou vzchází lépe při ponechání strniště nebo jeho mulčování. Holá půda se mnohem více prohřívá a odpolední teploty v horkých letních dnech dosahují na povrchu půdy až 50 °C i více a v 5 cm hloubky přes 40 °C, což má samozřejmě vliv na vyšší ztráty vody a uhlíku z půdy, její prašnost, náchylnost k rozplavení, větrné a vodní erozi a podobně. Kořeny řepky ponechané po mulčování v původní vertikální podobě následně napomáhají přirozené drenáži půdy a tvorbě makropórů, které přispívají ke vsakování vody ze srážek. Při podmítce radličkou nebo disky větší část kořenů tuto schopnost ztrácí.
Při podmítce po sklizni obilnin je třeba ponechat co nejvíce posklizňových zbytků na povrchu půdy, které omezují prohřívání půdy v letním období a ztráty vody a uhlíku. Také při aplikaci dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy je efektivnější hnojit na slámu, která byla ponechána tři až čtyři týdny i déle na povrchu půdy. Jen v případě většího výskytu hraboše polního je hlubší kypření půdy a zapravení posklizňových zbytků opodstatněné, i když si musíme být vědomi uvedených rizik.
Zpracování půdy a její pokrytí posklizňovými zbytky mají značný vliv na teploty na povrchu a v povrchové vrstvě půdy. Nejvyšší teploty během teplého období jsou po orbě nebo hlubší podmítce (do 10 cm, mělká podmítka do 5 cm), kdy zůstává na povrchu půdy jen malé množství posklizňových zbytků. Nejnižší teploty byly zjištěny pod mulčem a strništěm, což se významně projevilo v nižších ztrátách vody a uhlíku z půdy.
Toto téma pro týdeník Zemědělec (32/2024), kde naleznete další informace, zpracoval Ing. Pavel Růžek, CSc., s kolektivem z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.*
Úvodní fotografie: Vzcházení výdrolu řepky po podmítce (vlevo) a mulčování (vpravo) Foto Pavel Růžek
