Jak na trávovité plevele

Rozhovor s Ing. Radkem Macháčem, Ph.D., ze společnosti Oseva vývoj a výzkum, s. r. o., se věnuje aktuálním přístupům k regulaci trávovitých plevelů. Mezi nejproblematičtější trávovité plevele patří stále pýr plazivý, ale rozšiřují se i C4 druhy. Odborník vyzdvihuje důležitost agronomické kázně v boji proti těmto plevelným druhům a střídání účinných látek v rámci antirezistentní strategie.

Stále častěji se praxe potýká se zaplevelením plodin trávovitými druhy. Které z nich jsou aktuálně nejdůležitější?

Podle našeho monitoringu je stále jedním z neproblematičtějších plevelů pýr plazivý. Dále se vyskytují plevelné lipnice (roční, obecná), chundelka metlice, mrvka a ježatka kuří noha, k níž se nově rozšiřují i další druhy ze skupiny C4, zejména béry. Pokud se jedná o kulturní druhy trav, tak zejména z neošetřovaných mezí a silničních náspů se hojně rozšiřuje ovsík vyvýšený a srha laločnatá. Nicméně při pěstování trav na semeno může docházet i k následnému zaplevelení půdy výdrolem těchto trav. Největší zaplevelení bývá po pěstování vypadavých druhů trav, jako jsou jílky, kostřavy, jejich kříženci nebo již zmiňovaný ovsík vyvýšený.

Jak dlouho reálně přežívají semena klíčových trav v půdě?

To závisí na spoustě faktorů, jako je hloubka zapravení, půdní druh, vlhkost a teplota půdy, ale i na predaci semen hmyzem či hrabošem. Obvykle se životnost semen trav v půdě pohybuje mezi třemi až pěti lety, u teplomilnějších druhů trav to bývá dva až tři roky. Ovšem k rozšíření semen trav v půdní bance často dochází sekundárním zaplevelením, kdy se neošetří následná plodina přípravkem s graminicidním účinkem a dojde tak k dalšímu vysemenění trav. Trávy většinou dozrávají dříve než plodina (ozimá pšenice, řepka) a tak dochází k vysemenění ještě před sklizní následné plodiny.

Lze kostřavojílky jako „nově se šířící plevelné trávy“ spolehlivě poznat v porostu? A které druhy trav jsou obecně nejčastěji zaměňovány?

Festulolia, kříženci kostřav a jílků se v zemědělské praxi dobře uplatňují, zejména pro kvalitu píce, produktivitu a vyšší odolnost vůči abiotickému stresu, zejména přísuškům. Jako u jiných druhů trav, i u těchto hybridů může dojít při pěstování na semeno k následnému zaplevelení. Festulolia bývají buď loloidní, jejichž habitus se podobá více jílkům, nebo festucoidní, které se podobají kostřavám. Z praxe známe případy, kdy bylo avizováno zaplevelení kostřavojílkem a ve skutečnosti se jednalo o jílek. Proto je důležité znát morfologii jednotlivých druhů trav. Ve fertilním stavu je základním odlišovacím znakem osinatost obilek, jež jsou u jílku výrazně delší než u Festulolií.

Můžete vytvořit dva konkrétní postupy regulace trávovitých plevelů: a) podnik se dlouhodobě potýká se zaplevelením kostřavojílky, postupně se rozšiřují na celou výměru a dopad zejména na obilniny se již významně promítá do výnosu, b) jak řešit výdrol po množitelských porostech trav?

a) Obecně jde především o dodržování agronomické kázně. Je nutno ošetřovat následné plodiny účinnými herbicidy s graminicidním účinkem a nenechat vysemenit trávy ze sekundárního zaplevelení porostu. Důležitá je také důkladná očista sklizňových mechanismů, k zaplevelení jiných pozemků dochází právě nedokonale vyčištěnými sklizňovými mechanismy, popřípadě jinými stroji. Hlavním zdrojem zaplevelení travami jsou však neošetřované meze a okraje polí.

b) Před zaoráním množitelského porostu je vhodné ukončit vegetaci aplikací totálního herbicidu, a to zejména v bezorebných systémech. V žádném případě by se neměla provádět podmítka do větší hloubky. Ideální je mělké diskování strniště, které zapraví výdrol obilek trav lehce do půdy a navodí optimální podmínky pro vyklíčení maximálního počtu semen. Vyklíčené semenáčky trav jsou pak následnou operací zničeny. V následné plodině je důležité sledovat případné zaplevelení výdrolem trav a použít příslušný herbicid. Při dodržení těchto zásad nejsou žádné kulturní druhy trav, a tedy ani Festulolia žádným závažným problémem. Festulolia, jako většina kulturních trav (s výjimkou jílku mnohokvětého jednoletého) musí mít dostatečně vyvinuté odnože, které musí projít jarovizací, aby vytvořila plodná stébla. Trávy z výdrolu tak mohou vytvořit semena jen u časně setých ozimých plodin (zejména v řepce).

Jak vidíte ochranu porostů proti trávovitým plevelům do budoucna s ubývajícím spektrem účinných látek a narůstající rezistencí?

Budeme se muset více zaměřit na nechemické způsoby ochrany, tj. důsledně dodržovat zásady správné agrotechniky, včetně správného načasování příslušných operací. I při poklesu spektra účinných látek je nutno střídat herbicidy, abychom se vyvarovali vzniku rezistence.*

Úvodní fotografie: Ing. Radek Macháč, Ph.D.

Foto Barbora Venclová