Inovace a precizní praxe v Rantířově

Na rodinném Statku Rantířov na Jihlavsku se uskutečnil odborný workshop zaměřený na precizní zemědělství a sdílení zkušeností z praxe. Akci uspořádala Celostátní síť pro venkov ve spolupráci se Spolkem pro inovace a udržitelné zemědělství (SIUZ) a hostitelským Statkem Rantířov. Cílem workshopu bylo představit moderní technologie, které zemědělcům umožňují efektivnější rozhodování a preciznější práci na poli i ve stáji, čímž dochází k úspoře nákladů a zlepšení ekonomiky celého podniku.

Rodina Vladimíra Matěje Šaška se hospodařením zabývá bezmála sto let. Na statku v Rantířově v nadmořské výšce téměř 500 metrů pečují zhruba o 190 hektarů orné půdy, 170 hektarů luk, 110 hektarů lesa a rovněž se specializují na chov plemenného skotu aberdeen angus.

Zaostřeno na praxi

Ing. Martina Poláková ze SIUZ popsala činnost spolku, který se zaměřuje na přenos informací mezi progresivními sedláky a výzkumnými institucemi. Sdružuje tři desítky členů hospodařících zhruba na 50 tisících hektarech zemědělské půdy. SIUZ nabízí pěstitelům odborné poradenství pro precizní zemědělské postupy a zavádění inovačních technologií prostřednictvím akreditovaných poradců. Spolek se snaží reagovat na aktuální potřeby praxe, které jsou často vzdálené od teoretického výzkumu. „Chceme ukazovat, že zemědělství se posouvá, a že moderní technologie mají ekonomickou efektivitu,“ řekla Ing. Poláková. Jedním z aktuálních témat SIUZ je ozelenění kolejových řádků, což je technologie, kde se v místech pojezdu postřikovače vysévá pestrá směs sloužící jako útočiště pro užitečný hmyz. Tyto plochy lze zařadit do prémiových ekoplateb, což zemědělcům kompenzuje náklady na neprodukční plochy, současně chrání půdu proti erozi. V rámci operačních skupin EIP SIUZ řeší projekty zaměřené na cílené a efektivnější aplikace přípravků na ochranu rostlin a hnojení. Příkladem je testování ultra přesného postřikovače Rumex, který dokáže například v jetelovinách cíleně eliminovat šťovík bez nutnosti lidské práce, nebo z produkčních travních porostů a luk odstraňuje nebezpečné a jedovaté byliny. Připravuje se nová operační skupina AgriCarbonLab – projekt jako srozumitelný průvodce uhlíkovým zemědělstvím – od půdy a dat až k praktickému využití na farmě.

Družicová data pro variabilní aplikace

Jan Göth ze společnosti World from Space s. r. o. představil využití družicových dat v rámci služby DynaCrop. Základem je analýza relativního výnosového potenciálu, která vychází z historických dat o vegetaci na konkrétním pozemku od roku 2016. „Sledujeme, které části pole jsou dlouhodobě nadprůměrné a které podprůměrné. To nám umožňuje vytvořit předpisové mapy pro variabilní hnojení a setí,“ vysvětlil Jan Göth. Zdůraznil však, že zvyšování dávek v nejlepších zónách může být riskantní; spolehlivější strategií je mírné snížení vstupů v zónách s limitujícím faktorem, jako je nedostatek vody. Mapy jsou upravovány na míru konkrétní technice, aby odpovídaly záběru stroje a jeho reakční době při jízdě. V Rantířově probíhají víceleté pokusy, například u jarního ječmene, kde se testuje snížení výsevku. Výsledky ukazují, že i při nižším výsevku ječmene (185 kg/ha proti 200 kg/ha) lze dosáhnout stejného výnosu, což přináší úsporu přes 400 korun na hektar. Unikátním počinem je pokus s variabilním sázením brambor s roztečemi 27, 30 a 33 cm. Jak Jan Göth podotkl, různé odrůdy reagují odlišně: „Odrůda brambor Lady Claire při zahuštění na 27 cm zvýšila výnos natolik, že se investice do sadby bohatě vrátila, zatímco u odrůdy Dali se jako výhodnější jevilo naopak rozvolnění rozteče.“ Tyto poznatky jsou klíčové pro optimalizaci nákladů na sadbu, která tvoří významnou část rozpočtu pěstitele brambor.

Úvodní foto: Ing. Vojtěch Slezák z Mendelovy univerzity v Brně představil aktuální trendy v oblasti dronů a multispektrálního snímkování Foto Lucie Poláková

Celý článek najdete v Zemědělci č. 32/2026.