Digitální revoluce na českých polích

V Zemědělském družstvu Dolní Újezd se uskutečnil odborný workshop zaměřený na využití kamerových systémů a digitální technologie. Akci uspořádala Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci se ZD Dolní Újezd, pod záštitou Ministerstva zemědělství. Odborníci hovořili o použití dat z dálkového průzkumu Země (DPZ) a pokročilých technologiích v hodnocení porostů z hlediska zaplevelení, poškození hraboši a dalšími biotickými a abiotickými stresovými faktory.

Ing. Jan Lukáš, Ph.D., z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., v úvodu nastínil technologický posun v monitoringu porostů.

Monitoring porostů

Podle Ing. Lukáše dochází k zásadnímu příklonu od pasivního snímání dat, kdy se snímky pořídí a až později zpracovávají, k jejich zpracování přímo na stroji v reálném čase. To umožňuje okamžitou reakci techniky, ale klade vysoké nároky na výpočetní výkon. Ing. Lukáš vysvětlil pojem GSD (Ground Sample Distance), tedy prostorové rozlišení pixelu na zemi. Vysoké rozlišení (nízký GSD) je nezbytné například pro detekci drobných plevelů nebo identifikaci chorob plodin, ale vede k obrovskému nárůstu objemu dat a nárokům na jejich přenos. Podle Ing. Lukáše jsou pro účely precizního zemědělství a analýzu porostů přesné datové vstupy naprosto klíčové. Komprese totiž může znehodnotit jemné detaily, které jsou nutné. „Agronomické znalosti se budou integrovat do expertních systémů, ale musíme se s nimi naučit pracovat kriticky,“ podotkl. Precizní zemědělství je pro pěstitele výhodné ekonomicky (snížení nákladů na hnojiva a pesticidy), ekologicky (menší chemické zatížení půdy a krajiny) i z hlediska produktivity (lepší odhad výnosu a včasná detekce biotického stresu).

Praxe v Dolním Újezdě

Jak vysvětlil Ing. Josef Čejka, hlavní agronom ZD Dolní Újezd, podnik je jednou z farem zapojených v operační skupině Vysokomýtská synklinála na cestě ke Green Deal. Ta ověřuje v praxi ve spolupráci s odborníky precizní technologie pro přesné aplikace přípravků na ochranu rostlin a efektivní využití živin z hnojiv. Cílem je produkční zemědělství budoucnosti šetrné k půdě, vodě a životnímu prostředí. Jak Ing. Čejka podotkl, na rozsáhlé výměře bezmála 9500 ha, kterou podnik obhospodařuje s důrazem na zajištění krmivové základny pro silnou živočišnou výrobu, je pro ně automatizace a autonomie systémů naprostou nezbytností. Zkušenosti z provozu v ZD Dolní Újezd sdílel Ing. Vojtěch Lidmila, který má na starosti technologický management postřikovačů na středisku ve Vidlaté Seči. Družstvo již několik let využívá ve spolupráci s firmou Leading Farmers kamerový systém DAT Ecopatch instalovaný na postřikovači John Deere pro cílenou aplikaci herbicidů. Kamery rozeznávají plevele od kulturní plodiny (obilniny, řepka) a spínají trysky pouze v místech zaplevelení. „V letošním roce jsme díky systému DAT Ecopatch ošetřili 781 ha, ale reálně jsme aplikovali postřik pouze na 207 ha. Dosáhli jsme tak úspory 73 % přípravků,“ uvedl Ing. Lidmila. Při započtení nákladů na chemii se úspory jen na herbicidních opravách pohybují v řádech statisíců korun. Jako klíčový přínos kamerového systému DAT Ecopatch vyzdvihl Ing. Čejka snížení fytotoxicity, tedy minimalizaci stresu, kterému by byla kulturní plodina vystavena při celoplošném ošetření, což se pozitivně odráží na výnosu.

Celý článek najdete v Zemědělci č. 27/2026.

Úvodní foto: Ing. Josef Čejka hovoří o systému DAT Ecopatch, který podnik využívá pro cílenou aplikaci herbicidů Foto Lucie Poláková