Koncem minulého tisíciletí byl náš slovník obohacen o nový pojem: množství větší než malé. A jak to souvisí s článkem, který je zaměřený zejména na výsledky pokusů s jarním ječmenem? Více než by se na první pohled zdálo, protože před stejnou problematiku byl postaven asi někdy každý, kdo studoval laboratorní rozbor rostlin na obsah živin.
Tématem se v Úrodě č. 11/2019 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Ondřej Sedlář, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Upozorňuje, že otázka vypadá jednoduše, o to je však složitější ji zodpovědět: Je například 1,91 % dusíku v rostlině moc, nebo málo? Za určitých podmínek to může být zoufale málo, za jiných už příliš. Záleží samozřejmě na mnoha faktorech, ať už je to druh rostliny, nebo dokonce její odrůda, orgán rostliny (jiné složení bude mít list, jiné plod apod.) a v neposlední řadě hraje velkou roli stáří zkoumané části rostliny neboli její vývojová fáze. Chemické složení rostlin je totiž určeno jak dávkou živiny, tak růstem rostliny.
V textu se zabývá výsledky výzkumu indexu výživy rostlin dusíkem u sladovnického ječmenu. V závěru konstatuje, že index výživy rostlin dusíkem lze v průběhu vegetace využít k předpovědi obsahu dusíkatých látek ve sklizeném zrnu jarního sladovnického ječmene. Nicméně je důležité neopomenout zmíněnou přiměřenost, a to ve dvou ohledech: jednak byl optimální obsah dusíkatých látek v zrnu zjištěn u rostlin, jejichž index výživy rostlin dusíkem během vegetace (od začátku sloupkování po naduřování listové pochvy) dosahoval hodnot pouhých 0,75–0,83, a pak je tu velmi významný vliv ročníku na obsah dusíkatých látek v zrnu, který je vždy potřeba zohlednit.*
